Kapitola I.
Všude kolem nás jest plno hrdinství.
Pan Hungerton, její otec, byl opravdu nejméně uhlazenou osobou na celém světě — byl to takový lidský papoušek, kosmatý, rozčepýřený a neúhledný; byl sice zcela dobromyslný, ale naprosto soustředěný na svoje vlastní, zpozdilé já. Kdyby bylo vůbec možno, aby mne něco od Claudie zapudilo, tu by to byla pouze myšlenka na takového tchána. Jsem přesvědčen, že opravdu věřil ve svém srdci, že jsem chodil k Chestnutům třikráte za týden jenom pro potěšení z jeho společnosti a zvláště proto, abych slyšel jeho názory o dvojí peněžní měně, o kterémž předmětu byl jaksi oprávněným znalcem.
Po celou hodinu, nebo snad i déle jsem naslouchal jeho jednotvárnému štěbetání, jak špatné peníze vytlačují dobré, o určité hodnotě stříbra, o podceňovaní rupie[1] a pravém základu kursů.
»Dejme tomu,« vykřikl chabě, »že by byly
- ↑ Indická mince. Poznámka překl.
