Přeskočit na obsah

Stránka:CONAN DOYLE, Arthur - Ztracený svět.djvu/255

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena

staviti si, co to vše znamená, pádil jsem za ním v šíleném běhu lesem, drže pod každou paží po pušce a hromadu různých zásob v rukou. Lord John činil tu a tam okliku mezi nejhlubšími křovinami, až se dostal do hustého podrostu. Vřítil se dovnitř, nedbaje trnů, a postupoval až do středu této houštiny, při čemž mne, běžícího po jeho boku, neustále nutil, abych se držel skrčmo.

»Sem!« vyrazil ze sebe udýchaně. »Myslím, že jsme zde bezpečni. Oni se vrhnou na tábor, toť jisto, jako osud. Bude to jejich prvou myšlenkou. Ale tohle je splete.«

»Co to vše znamená?« tázal jsem se, když jsem trochu nabyl dechu. »Kde jsou profesoři? A kdo nás to vlastně pronásleduje?«

»Lidoopové,« volal. »Bože můj, jaká jsou to zvířata! Jen příliš nekřičte; neboť mají velmi bystré uši — a také velmi bystré oči — avšak pokud mohu souditi, nemají dobrého čichu a proto nemyslím, že by nás vyčenichali. Kde jste jen byl, mladý příteli? Tak krásně jste tomu ušel.«

Několika krátkými větami jsem mu pošeptal, co jsem provedl.

»To mohlo dopadnouti pěkně,« pravil, když slyšel o dinosaurovi a jámě. »Nezdá se, že by zde bylo místo pro léčbu klidem! Že ne? Ale dokud se nás nezmocnili, ti ďáblové, neměl jsem ani ponětí, jaké jsou zde možnosti! Papuánští lidožrouti mne jednou také zajali, ale ti jsou