přičinili ke své zásobě chutnou změnu.
V džungli, kterou jsme procházeli, bylo velmi mnoho ušlapaných stezek kudy chodila divoká zvířata a na místech bažinatějších, viděli jsme množství zvláštních stop, čítajíce v to i stopy iguanodonovy. Jednou jsme pozorovali v jakémsi háji několik těchto velikých pasoucích se tvorů a lord John se svou polní obzorkou v ruce nám mohl oznámiti, že někteří z nich jevili také skvrny asfaltové, ačkoliv zase na jiných místech, než byla ta kterou jsme vyšetřovali ráno. Co by tento zjev znamenal, nedovedli jsme uhodnouti.
Spatřili jsme mnoho menších zvířat, jako dikobrazy, jednoho šupinatého mravencojeda a divokého vepře pestré barvy a s dlouhými, ohnutými tesáky. Jednou jsme spatřili průsekem mezi stromy v jakési vzdálenosti holé úbočí zeleného pahorku na němž kráčelo nějaké veliké tmavohnědě zbarvené zvíře, pohybujic se dosti rychle, že jsme nemohli říci, co by to bylo. Ale kdyby to byl jelen, jak se domníval lord John, musil by býti tak veliký, jako oni nestvůrní, irští losi, kteří bývají čas od času vykopáváni v bažinatých krajích mé vlasti.
Ale od oné tajemné návštěvy, která platila našemu tábořišti, vraceli jsme se tam vždy s jakýmisi zlými předtuchami. A tak i tentokráte. Ale dnes jsme nalezli vše v pořádku. Tohoto večera jsme měli veliký rozhovor o své nynější situaci a o budoucích plánech. Tuto rozmluvu musím popsati trochu rozsáhleji, poněvadž vedla
