kým sportovním nebezpečím. Jsem jako starý golfový míč — moje bílá barva byla ze mne již před dávnou dobou vytlučena. Život mne může teď spráskati, ale na mne nezůstane stopy. Ale sportovní nebezpečí, milý mladíku, to jest sůl života. Pak to stojí za to, abychom zase žili. Stáváme se příliš měkkými a tupými a pohodlnými. Dejte mi jen velikou pustou zemi a široké prostory s puškou v pěsti a pak něco k tomu, co stojí za hledání. Zkusil jsem to již s válkou a jízdou s překážkami a s aeroplány, ale taková honba na zvířata, která vypadá jako sen o večeři z mořských raků, jest přece jen z brusu novým pocitem.« A při této vyhlídce se vesele zachechtal.
Možná, že jsem se příliš dlouho zdržel u této své nové známosti, avšak jest určen býti mi soudruhem po mnoho dní a proto jsem se pokusil nakresliti ho tak, jak jsem ho poprvé spatřil, s jeho zvláštní osobností a jeho podivnými, malými odchylkami v řeči a myšlence. Jenom nutnost, abych se dostal na svoji schůzku, mne konečně vyhnala z jeho společnosti. Opustil jsem ho sedícího uprostřed jeho rudých světel a čistícího olejem zámek oblíbené kulovnice, při čemž se stále ještě pro sebe usmíval při myšlence na dobrodružství, jež nás očekávají. Bylo mi teď docela jasno, že máme-li před sebou nějaké nebezpečí, nebyl bych mohl v celé Anglii najíti chladnější hlavy a statečnějšího ducha, s nimiž bych je mohl sdíleti.
Oné noci, ačkoliv jsem byl tak unaven událostmi tohoto dne, seděl jsem dlouho s Mc. Ar-
