ukázalo, že tvrzení profesora Challengera lze dokázati. Dosud jsme ovšem nevystoupili na vysočinu, avšak leží již před námi a také profesor Summerlee se chová teď trochu ctnostněji. Ne snad že by i na jediný okamžik chtěl připustiti, že by jeho soupeř mohl míti pravdu, ale již tolik nesetrvává při svých neustálých námitkách a většinou upadá do mlčelivého pozorování. Avšak musím se vrátiti a pokračovati ve svém vypravování tam, kde jsem ustal. Posíláme domů jednoho ze svých zdejších Indiánů, který utrpěl zranění a já odevzdávám tento dopis jeho ochraně, ačkoliv chovám v mysli značné obavy, zda-li kdy bude opravdu doručen.
Když jsem psal naposledy, opouštěli jsme právě indiánskou vesnici, kde jsme byli vysazeni z »Esmeraldy«. Jsem nucen počíti se zprávou špatnou, neboť naše první vážná nehoda (přecházím přes nepřetržité pošťuchování mezi profesory) se udála dnešního večera a mohla skončiti opravdu tragicky. Zmínil jsem se již o našem míšenci, Gomezovi, který dovede mluviti anglicky — je to velmi dobrý dělník a člověk poslušný, avšak jak se domnívám, jest stižen jistou neřestí, totiž zvědavostí, která jest ovšem u takových lidí dosti obyčejnou. Posledního večera se ukryl, jak se zdá, blíže naší chatrče, ve které jsme rozmlouvali o svých plánech a byl při tom zpozorován naším obrovským černochem Zambem, který jest věrný jako pes a který s celým svým pokolením nenávidí míšence. Zambo míšence vytáhl z úkrytu a vedl
