Stránka:Bohumír Bunža - Antonín Dudík.pdf/17

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Člověk přichází často do příležitosti nějakou báseň v mateřštině složiti a pak není to nic pěkného, pakli neví, jak to začíti a dokonati. Poznávám, milý pane profesor, že naše řeč přece jen tuze hluboko klesla a zanedbávána jest byla. — Dudík „přicházel často do příležitosti nějakou báseň v mateřštině složiti“ , neboť byl uznáván za básníka „dekanátního“ . Vedle zmíněných vysvědčení je v archivu druhý balíček slavnostních adres, gratulací, oslavných básní na př. k 25letému kněžskému jubileu spolužáků na Velehradě, na oslavu Bedova čestného opatství, děkana lulečského Šubrta. Na jednom je poznámka rukou D.: „má literní práce“. Je to ozdobný zlatém tisknutý arch s nápisem: Jobel, quod canit gratus clerus decanatus švabenicensis. Oslavný spis z roku 1870 na počest zlatého jubilea děkana vrchoslavského Václava Valsy, pozdějšího kanovníka kroměřížského, rodáka velvarského. Úvodní básnička s anagramem „50 let“, pak latinská versanagramem Venceslaus Velvarii, třetí opět latinská, čtvrtá Jeseň a pátá Zima jsou české, první přízvučná, druhá v hexametru. Latinské básně prozrazují značnou znalost klasiků římských, české napodobují Sušila. Slavnostní tón a snaha po anagramu činí je umělkovanými.

Konečně třetí balíček jsou rodinné listy. Otec Antonínův slově Vincenc († 21. I. 1869 v Hrušce) a byl voskařem a pernikářem v Kojetíně, matka Magdalena Firmiánova z Němčic. Z tohoto manželství se narodilo devět dětí.

V úmrtní matrice vyškovské zápis praví, že Dudík zemřel sešlostí věkem a pochován byl kanovníkem olomouckým, známým v českých kruzích hrabětem Anatolem d‘Orsayem.

Literatura a prameny

Alberti: Dr. Leopold Prečan. — Archa (Olomouc). Ročník IX. — Autrata: Spisovatelská družina kalendáře Moravana. (Program reálky, Uherský Brod 1898–1899.) — Cecilie r. V. — Časopis katol. duchovenstva ročník 1878-1893. — Dudík Beda dr.: Kaiserreise nach dem Orient. — Farní archiv vyškovský. — Farní kronika vyškovská. — Hlas ročník 1878–1892. — Hýsek Miloslav: Literární Morava. — Matriky vyškovské. — Moravan ročník 1859-1863. — Museum, časopis slovanských bohoslovců, Brno. — Posvátná kazatelna ročník 1878-1892. — Rádce duchovní ročník 1878-1892. — 60 let Vlasty. Vyškov 1934. — Vychodil Dr., František Sušil, Brno 1898. — Zábavné večery. V. Foustka 1864.