Stránka:Bohdan Kaminský - Den štěstí - 1890.djvu/51

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


A já poznal ty tvé tahy
a ten zjev tak milý, drahý.
Zřeli jsme se s úsměvem.

Jak ti bylo? — Jsi tak bleda,
duše má. Co v dáli hledá
teskný zrak? Jdem tiše dál.
Měsíc bledé světlo leje
na nás dolů do aleje
a v tvém oku září vzplál.

Vzdáleni té vřavě ulic
jdem tu zas — ty plaše tulíc
hlavu svou k mé mlčky jdeš —
A jak tady mluvit slovy?
Je kol večer adventový —
loni jsme tak šli tu též.

Šli jsme kdysi také tady
a den naší lásky mladý
září plál. A kolem, hleď,
jako loni ještě vše je.
Jen to listí víc se chvěje
a je blíže k zimě teď.

A my tady v snivém šeru
chodívali za večerů.
Zda ten chrám tu ještě znáš?
Také jsme tam byli kdysi
a tam, drahá, slíbili si
— — zda si ještě vzpomínáš?