Stránka:Bohdan Kaminský - Den štěstí - 1890.djvu/51

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena

 A já poznal ty tvé tahy
 a ten zjev tak milý, drahý.
 Zřeli jsme se s úsměvem.

 Jak ti bylo? — Jsi tak bleda,
 duše má. Co v dáli hledá
 teskný zrak? Jdem tiše dál.
 Měsíc bledé světlo leje
 na nás dolů do aleje
 a v tvém oku září vzplál.

 Vzdáleni té vřavě ulic
 jdem tu zas — ty plaše tulíc
 hlavu svou k mé mlčky jdeš —
 A jak tady mluvit slovy?
 Je kol večer adventový —
 loni jsme tak šli tu též.

 Šli jsme kdysi také tady
 a den naší lásky mladý
 září plál. A kolem, hleď,
 jako loni ještě vše je.
 Jen to listí víc se chvěje
 a je blíže k zimě teď.

 A my tady v snivém šeru
 chodívali za večerů.
 Zda ten chrám tu ještě znáš?
 Také jsme tam byli kdysi
 a tam, drahá, slíbili si
 — — zda si ještě vzpomínáš?