Tato stránka byla ověřena
Čím budou nám ty zlaté, drahé listy
v té knize nudné, potrhané, kterou
zvem životem? — a čím v tu mlhu šerou
hvězd prvních plápol čistý?
Čím bude nám ten úsměv drahých lící —
čím bude tobě, až svou dlaní hebkou
své první dítě zvedneš nad kolébkou,
má píseň žalující?
A přec, než navždy hlava mdlá se složí,
nám zbude dost v ta žití lada bědná:
ten úsměv tobě, mně ta růže jedna,
květ jeden v ostrém hloží.
