Stránka:Bohdan Kaminský - Den štěstí - 1890.djvu/33

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
31

Píseň.

Byla to písnička povzdechu kratší
a já přec slyším ji v životě celém
a mně to pro moře vzpomínek stačí,
jak mi to prochvělo zníceným čelem.

Jak mi to prochvělo srdcem a duší,
dál se to, dál a dál do noci chvěje,
chvíli to horečkou do spánků buší,
chvíli to teple tak do čela hřeje.

Byla to jediná píseň, jen krátká,
dál a dál slyším ji do noci zníti...
Stačila na to by jediná řádka —
proč na to nestačí celičké žití?