Stránka:Božena Němcová - Národní Báchorky a Powěsti - 4 - 1846.djvu/45

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


O třech sestrách.

W jednom městě bydleli rodičowé, a měli tři dcery. Nejstarší říkali Baruška, druhé Dorotka, a třetí Anuška. Starší dwě byly fifleny; celý den se fintily a hrály, a Anuška musela za ně dělat. Žádná práce ji nemrzela, ona nejraději po domě a w hospodářstwí šukala. Neměla sice tak bílé líčka, tak hebounké ručinky jako sestry její, ale proto byla přece mnohem hezčí a příjemnější než ony. Matka co by byla měla mít Anušku radší, pochlebowala starším a kdyby se byl ubohé Anušky otec nezastal, byla by wystála hůře než pes. Kde jaká móda nastala, již ji musela matička dceruškám zaopatřit, aby se blýskat mohly; a nesprawedliwá máti měla nejwětší radost, když hejskowé okolo dcer obskakowali, a druhé děwčata záwistně na ně hleděly. O Anušce newěděl nikdo, kromě domácí chasy a několika starých žebráků,