Stránka:Božena Němcová - Čertův švagr — Kmotr Matěj - 1899.djvu/15

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
13
Čertův švagr.


Angelina raději odešla, aby neslyšela bohaprázdné rozprávky svých sester. Byly to tak prostopášné dívky, že jim nebylo daleko široko roveň. Druhý den ráno přišel Petr do zámku; když ho starší sestry viděly, byly rády, že k sňatku nesvolily, ale Angelina náhle omdlela, a když ji přivedli k sobě, byla bílá a studená jako z mramoru. Kníže ji vedl sám k ženichovi, který si lehce pomyslil, proč se nevěsta tak třese a bledne, i řekl přívětivým hlasem: »Mohu věřit, krásná kněžno, že se vám nelíbím, ale nebojte se mne: však já budu hezčí a milovat vás budu jako oko v hlavě.«

Angelina poslouchala ráda jeho příjemný hlas, ale když se na něho podívat musela, bylo jí, jakby po ní smrt sahala. Petr to dobře pozoroval, a proto se také dlouho nezdržel, dal otci peníze, co jich žádal, umluvil s ním, že bude za osm dní svatba, a pak odkvapil. Ze zámku pospíchal do lesíka a volal na čerta co hrdla měl. Ten ho sotva zaslechl, již stál u něho.

»Co žádáš, švagře?« ptal se.

»Abys mne udělal, jakým jsem byl dříve; co bych z toho měl, že jsi mi pomohl ke knížecí nevěstě, když by nemohla na mne pohledět?«

»Pojď se mnou švagříčku, za chvíli budeš jako výlupek.«

Chutě se Petr čerta chopil, a ten ho odnesl, Bůh sám ví, do které země a postavil ho u malé studánky. »V té studánce se umyj, a budeš hezčí, než jsi byl kdykoliv před tím.« Petr skočil do ní celý, a byl krásný jako panna. »Švagříčku, za ty peníze ti tak neděkuji, jako že jsi mne tak hezkého udělal. Teď mne bude mít Línka ráda.« Samou blažeností padl čertu okolo krku, a oba letěli do velkého města, kde si Petr nakoupil krásného šatstva, kočárů, koní, najal sloužících a jako nějaký princ se vrátil k nevěstě.

Bylo to den před svatbou; nevěsta chodila po pokoji jako stín a se strachem pokukovala, zda ženich nejede. Sestry byly vyloženy z okna, mluvily bezbožné řeči a čekaly, až přiveze věno. Tu jede celá řada vozů, koňů a lidstva, ale v čele překrásný kočár, v němž sedí skvostně přistrojený mladík. Vyskočí z vozu, běží nahoru,