Přepásal si mne mocí k boji: a [17. 1]uvrhl si pod paty mé povstávající proti mne pode mne. 41 [17. 2]A nepřátelé mé dal si mi hřbet, a nenávidící mne rozptýlil si. 42 Volalíť sou, aniž byl, kdo by spasena učinil; ku Pánu aniž vyslyšel jich. 43 A zdrobím je, jako prach před tváři větru: jako bláto ulic shladímť je. 44 Vytrhneš mne [17. 3]z odporuv lidu: ustanovíš mne za hlavu národum. 45 Lid, kteréhož sem nepoznal, sloužil mi: v sluchu ucha uposlechl mne. 46 Synové cizí selhali mne, synové cizí zastarali se, a zkulhavěli od stezek svých. 47 Živť jest Pán, a požehnaný Bůh můj, a vyvýšen buď Bůh spasení mého. 48 Bože kterýž dáváš mně pomsty, a podmaňuješ lidí pode mne, vysvoboditeli můj od nepřátel mých hněvivých. 49 A od povstávajících proti mne vyvýšíš mne: od muže nepravého vytrhneš mne. 50 [17. 4]Protož wypravovati budu chvály tvé mezi národy Páně: a jménu tvému prozpěvovati budu. 51 Zvelebujte spasení krále jeho, a čině milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Žalm XVIII.
Tento žalm vyučuje nás, že Bůh dvojnásobně může poznán býti: Předně z onoho nadmíru krásného pořádku nebes. Za druhé z nepoškvrněného a svatého zákona Božího, jehožto moc a oučinlivost zde se vypisuje.
Duchovním smyslem, sedm prvních veršuv vstahuje se na apoštoly; jak se dokazuje z epištoly svatého Pavla k Římanum v 10. kap.
1 Ku konci, Žalm Davidu.
2 NEbesa vypravují slávu Boží, a díla rukou jeho zvěstuje obloha. 3 Den dni poskytuj slovo, a noc noci oznamuje umění. 4 Nejsou mluvení, ani řeči, jichžto by hlasové nebyli slyšeni. 5 [18. 1]Po vší zemi vyšel zvůk jejich: a do končin okršlku země slova jejich. 6 V slunci postavil stán svůj: [18. 2]a ono jako ženich vycházejicí z svadebního lůže svého. 7 Rozveselilo se jako obr k běhu cesty, od [18. 3]nejvyššího nebe vyjití jeho: A [18. 4]běh jeho až do vrchu jeho: aniž jest, kdo by se ukrýl [18. 5]od horkosti jeho. 8 Zákon Páně nepoškvrněný obracující duše: svědectví Páně věrné, moudrost udělující maličkým. 9 Spravedlnisti Páně přímé, obveselující srdce: přikázání Páně světle, osvěcujicí oči. 10 Bázeň páně svatá, trvající na věky věkuv: soudové Páně praví, ospravedlnění sami v sobě. 11 Žádostivější nad zlato i nad kámen drahý mnohý: a sladší nad med i nad stred. 12 Nebo služebník tvůj ostříhá jich, v ostříhání jich odplata mnohá. 13 Provninění kdož [18. 6]zná? od tajných mých očisť mne: 14 a od cizích odpusť služebníku svému.Nebudou-liť moji panovati nade mnou, tehdyť nepoškvrněný budu: a očištěn budu od provinění největšího. 15 I budouť řeči úst mých
