2 Bůh jest naše [1] útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová. 3 A protož [2] nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře. 4 Byť [3] i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. Sélah. 5 Potok a pramenové jeho obveselují město [4] Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího. 6 Bůh jest [5] u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned [6] v jitře. 7 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země. 8 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah. 9 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi. 10 Přítrž [7] činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm, 11 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi. 12 Hospodin [8] zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah.
- ↑ Žalm.18,2.3. Izai.4,5.6.
- ↑ Žalm.3,2 násl.
- ↑ Luk.21,25.
- ↑ Žalm.48,9.
- ↑ Zjev.21,3.
- ↑ Žalm.30,6.
- ↑ Žalm.76,4.
- ↑ 2 Par.13,12. Řím.8,31.
Žalm XLVII.
Církev Izraelská vzbuzuje pohany k radosti v Kristu, aby jej chválili z toho, 4. že jich k spasení povolal, 8. i mocnou správu a ochranu v království svém nad nimi vede.
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm. 2 Všickni národové plésejte [1] rukama, trubte Bohu s hlasitým prozpěvováním. 3 Nebo Hospodin nejvyšší, hrozný, jest král veliký nade vší zemi. 4 Uvozuje [2] lidi v moc naši, a národy pod nohy naše. 5 Oddělil nám za dědictví naše slávu Jákobovu, kteréhož miloval. Sélah. 6 Vstoupil [3] Bůh s troubením, Hospodin s zvukem trouby. 7 Žalmy zpívejte Bohu, zpívejte; zpívejte žalmy králi našemu, zpívejte. 8 Nebo král vší země Bůh jest, zpívejte žalmy rozumně. 9 Kralujeť [4] Bůh nad národy, Bůh sedí na trůnu svém svatém. 10 Knížata [5] národů připojili se k lidu Boha Abrahamova; nebo pavézy země Boží jsou, pročež on [6]náramně vyvýšen jest.
Žalm XLVIII.
Měšťané Jeruzalémští chválí Boha, že jest je ochránil, buď před Senacheribem a Assyrskými, za času Ezechiáše, aneb před Moábskými, za dnů Jozafatových.
1 Píseň žalmu synů Chóre. 2 Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své. 3 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně [1] půlnoční, město krále velikého. 4 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti [2] vysokým hradem. 5 Nebo [3] aj, králové když se shromáždili a spolu táhli, 6 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali. 7 Tuť jest je [4] strach popadl, a bolest jako ženu rodící. 8 Větrem východním rozrážíš [5] lodí Tarské. 9 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky. 10 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého. 11 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti. 12 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích. 13 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho. 14 Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu, 15 Že tento Bůh jest Bůh [6] náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.
Žalm XLIX.
Prorok ku pozorování slov svých probudiv, 6. napomenutí činí pobožným, aby u víře nemdleli, když by ode Pána trestáni byli, ani se nad časným štěstím bezbožných nekormoutili, životem věčným jisti jsouce.
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. 2 Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští. 3 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
