kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými. 21 Ty je [1] skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými. 22 Požehnaný buď Hospodin, [2] nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém. 23 Já zajisté když jsem [3] pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem [4] od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal. 24 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též [5] odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí. 25 Zmužile [6] sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
Žalm XXXII.
Prorok blahoslavenství v odpouštění hříchů předkládaje, 3. a příkladem vlastním toho dotvrzuje, 6. učí, jak by se ten chovati měl, kdo by téhož dojíti chtěl, neb i došel.
1 Žalm Davidův vyučující.
Blahoslavený [1] jest ten, jemuž odpuštěno přestoupení, a jehož hřích přikryt jest.
2 Blahoslavený člověk, [2] jemuž nepočítá Hospodin nepravosti, a v jehož duchu lsti není.
3 Já když jsem mlčel, prahly kosti mé v úpění mém každého dne.
4 Nebo dnem i nocí obtížena byla nade mnou ruka tvá, tak že [3] přirozená vlhkost má obrátila se v sucho letní. Sélah.
5 Protož hřích svůj oznámil jsem tobě, a nepravosti své jsem neukryl. Řekl jsem: [4] Vyznám na sebe Hospodinu přestoupení svá, a ty jsi odpustil nepravost hříchu mého. Sélah.
6 Za to se tobě bude modliti každý svatý, v času příhodném k nalezení tebe; pročež vody mnohé v rozvodnění k němu nedosáhnou.
7 Ty [5] jsi skrýše má, od ssoužení zachováš mne, a plésáním vítězným obdaříš. Sélah.
8 Já tobě k srozumění posloužím, a vyučím [6] tě cestě, po níž bys choditi měl; dámť radu, oči své na tě obrátě.
9 Nebývejte jako kůň a jako mezek, kteříž rozumu nemají, jejichž [7] ústa uzdou a udidly sevříti musíš, aby tobě neškodili.
10 Mnohé [8] bolesti jsou bezbožníka, ale toho, jenž naději skládá v Hospodinu, milosrdenství obklíčí.
11 Radujte [9] se v Hospodinu, a plésejte spravedliví, a prozpěvujte všickni srdce upřímého.
- ↑ Řím.4,7.
- ↑ 1 Mojž.15,6.
- ↑ Žalm.22,16.
- ↑ Přísl.28,18.
- ↑ Žalm.27,5. Izai.4,5.6.
- ↑ Žalm.25,12. Izai.48,17.
- ↑ Přísl.26,3.
- ↑ Žalm.16,4;34,22. Izai.57,20.
- ↑ Žalm.33,1. Fil.4,4.
Žalm XXXIII.
Prorok k Boží chvále vzbuzuje 4. skutky jeho přirozenými i zázračnými, 13. a dotýkaje ze jména Boží v světě správy, 20. k čemu povědomost jí pobožným slouží, ukazuje.
1 Veselte [1] se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení. 2 Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy [2] zpívejte jemu. 3 Zpívejte jemu [3] píseň novou, a huďte dobře a zvučně. 4 Nebo pravé jest [4] slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé. 5 Milujeť [5] spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova [6] plná jest země. 6 Slovem [7] Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich. 7 Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti. 8 Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni [8] obyvatelé okršlku zemského. 9 Nebo on [9] řekl, a stalo se, on rozkázal, a [10] postavilo se. 10 Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská. 11 Rada [11] pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu. 12 Blahoslavený [12] národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví. 13 Hospodin [13] patře s nebe, vidí všecky syny lidské, 14 Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země. 15 Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, [14] spatřuje všecky skutky jejich. 16 Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou. 17 Oklamavatelný jest [15] kůň k spo-
