Přeskočit na obsah

Stránka:Bible kralická (1613) 5.pdf/130

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

stavil že je zase beze škody navrátí, pustili ho pro zachování bratří svých. 26 Potom přitáhna [Machabeus] na Karnion a Atergation, zbil pětmecítma tisíc lidu. 27 Po té pak jich porážce a zhoubě, přitáhl i na [1] Efron, město hražené, v němžto množství všelijakých národů bydlilo a mládenci silní na zdech postavivše se udatně bojovali; kdež také nástrojů a střelb mnozí skladové byli. 28 Ale vzývavše toho mocného, kterýž mocně sílu nepřátel potírá, město vzavše podmanili a těch, kteříž v něm byli, okolo pětmecítma tisíc porazili. 29 A odtrhše odtud, udeřili na Scytopolin, kteréž bylo od Jeruzaléma šest set honů rozdálí; 30 Ale když ti Židé, kteříž tam byli, svědectví vydávali, jakou scytopolitští k nim příchylnost měli, a v čas neštěstí přátelsky se ukazovali, 31 Poděkovavše jim, a napomenuvše jich, aby napotom k tomu národu přívětiví byli, brali se do Jeruzaléma: nebo slavnost téhodnů blízko byla. 32 Po těch pak řečených letnicích, udeřili na Gorgiáše, země Idumejské hejtmana, 33 A vytáhli se čtyřmi tisíci pěších a jezdců čtyřmi sty. 34 Judas lidu něco ztratil. Když se pak s nim potýkali, přihodilo se že něco Židů padlo: 35 Ale nějaký Dositeus, jezdec z houfu Bakenorova, muž statečný, dostal Gorgiáše a chytiv jej za rejtharskou sukni, vedl jej udatně; a však když chtěl toho proklatého živého zachovati, kdosi z jezdců tráckých obořil se na něj a rameno jemu odťal; i utekl Gorgiáš do Maresa. 36 Když pak ti, kteříž byli po straně Ezdrinově, dlouho bojujíce již ustávali, Judas vzývaje Pána, aby se pomocníkem býti ukázal a vůdcím války, 37 Začal přirozeným jazykem s prozpěvováním křičeti: a udeřiv nenadále na ty, kteříž po straně Gorgiášově byli, rozehnal je. 38 Potom Judas vzav vojsko, přitáhl do města Odolam: a když nastával sedmý den, podlé obyčeje očistivše se tu sobotu světili. 39 Nazejtří pak šli ti, kteříž byli po straně Machabeově, v ten čas, v němž potřeba byla, těl těch, kteříž poraženi byli, sklízeti a s příbuznými v hrobích otcovských pochovávati: 40 I nalezli pod sukněmi jednoho každého z těch mrtvých jamnitským modlám posvěcné věci, kteréž zákon Židům zapovídal [2] odkudž všechněm zřejmé bylo, že oni pro tu příčinu padli. 41 Protož všickni dobrořečíce skutky spravedlivého soudce, Pána toho kterýž skryté věci zřejmé činí, 42 K modlitbě ponížené se obrátili, prosíce, aby ten hřích učiněný všelijak shlazen byl. K ostříhání se od hříchů napomínal. Udatný pak Judas napomínal toho množství, aby se ostříhali od hříchů, patrně vidouce, co se stalo pro hříchy těch, kteříž padli. 43 A sebrav zbírku na každou osobu uloženou do dvou tisíc drachem stříbra, poslal do Jeruzaléma, aby obětována byla oběť za hřích, velmi dobře a náležitě učiniv, že o vzkříšení přemýšlel. 44 Naději o Vzkříšení měl. Nebo kdyby byl těch kteříž poraženi jsou neočekával zmrtvýchvstání, zbytečné a daremné bylo by se modliti za mrtvé. 45 Nýbrž prohlédal i na to, že těm, kteříž pobožně zesnuli, jest odložena výborná odměna. 46 Svaté a pobožné přemyšlování: protož za mrtvé oběť slitování obětoval, aby hříchů byli zproštěni.

  1. 1Ma.3.46.
  2. Deut. 7,23. Podobně Jozue 7.1.

Kapitola XIII. Antiocha Eupatora přitažení do Judstva. 4. Menelaova smrt. 10. Judovo vítězství 21. Rodokova zrada. 23. Příměří s Antiochem.

1 Přitažení Antiochovo s Lizyášem do Judstva. Léta pak stého čtyřidcátého devátého přišla novina Judovi, že Antioch Eupator s množstvím na Judstvo táhne. 2 Ano i Lizyáš hejtman a nejvyšší správce: každý z nich maje vojsko řecké: pěších sto a deset tisíc a jezdců pět tisíc a tři sta: 3 K nimž se přimísil také i Menelaus, a napomínal s velikou útržkou Antiocha [k boji], ne tak pro zachování vlasti, jako domnívaje se, že v přednosti postaven bude. 4 Utracení Menelaa Ale král králů vzbudil hněv Antiochův proti tomu nešlechetníku, kterýžto když ukázal Lizyáš, že on příčinou jest všeho zlého, rozkázal (jakž obyčej jest), aby dovedouce ho do Berean, zahubili jej. 5 Byla pak na tom místě věže padesáti loktů [zvýší] plná popela a příprava na ní byla točící se, a ze všech stran do popela se nesoucí, 6 Odtud toho kterýž svatokrádeží vinen byl, ano i některých jiných zlých věcí vrch spáchal, všickni k zahynutí sra-