lo Persie, a upadna v nemoc těžkou, 31 Korunování syna svého příčiny oznámil potřebné jsem soudil, abych se staral o obecné všech dobré; 22 Ne že bych pochyboval o sobě, ale maje velikou naději že z té nemoci vyjdu. 23 Prohledaje však na to, že i otec za oněch časův do horních krajin táhnouti maje, ustanovil po sobě náměstka, 24 Aby, přihodilo-li by se co mimo naději, a neb bylo-li by i něco zvěstováno nepříjemného, vědouce ti, kteříž jsou v této krajině, komu poručena jest zpráva, se nebouřili; 25 Nadto rozvažuje to, že okolní vrchnosti a blízcí tohoto království šetří příhodného času a čekají, co se zběhne, [proto] jsem ustanovil syna svého Antiocha králem, kteréhož jsem častokrát projížděje hořejší vývodství, mnohým z vás poroučel a schvaloval a k němuž sem pak psal věci níže položené. 26 Za přijetí jeho se k nim přimluvil, Protož prosím vás i napomínám, abyste pamatujíce na ta dobrodiní, vůbec i obzvláštně, jeden každý tu přítomnou přívětivost ke mně i k synu zachovali. 27 Jist jsem zajisté tím, žeť on milostivě a laskavě, následuje mého předsevzetí, s vámi nakládati bude. 28 Potom scepeněl. Ten tedy vrah a ruhač nejhorší věci trpěv a v cizí zemi jsa, tak jakž s jinými nakládal, mezi horami žalostnou smrtí [1] život dokonal. 29 Filip pak, kterýž byl spolu s ním vychován, tělo jeho dal odvézti a obávaje se Antiochova syna k Ptolemeovi Filometorovi do Egypta se pustil.
- ↑ 1 Ma.6.16.
Kap: X. Jeruzalém dobyt. 3. Chrám vyčištěn. 10. Kralování Antiocha Eupatora. 14. Boj Gorgiášův, 15 Idumejských, 24. Timoteův proti Židům. 28 vítězství Judských 38. i vděčnost.
1 Machabeus zase vzal Jeruzalém a vyčistil Boží chrám, MAchabeus pak a ti, kteříž s ním byli, řízením Páně, Chrámu zase i města dostali, 2 A oltáře po rynku od cizozemců vzdělané, ano i kaplice pobořili: 3 A Chrám [1] vyčistivše, jiný oltář udělali, a rozkřesavše kamení, a ohně z nich nabravše, oběť po dvou letech obětovali, a kadění a svíce a předložení chlebů zpravovali. 4 To pak učinivše, a na tvář padše, prosili Pána, aby více neupadali v ty zlé věci, ale jestliže by kdy i zhřešili, aby od něho milostivě pokáráni byli, rouhavým pak a cizím národům vydáváni nebyli. 5 Trefilo se pak, že kteréhož dne Chrám od cizozemců poškvrněn byl, téhož dne stalo se vyčištění Chrámu, [2] pětmecítmého dne toho měsíce, kterýž slove kislev. 6 I světili s veselím osm dnů jako slavnost stánků, rozpomínajíce se, jak před malým časem na slavnost stánků v horách a v jeskyních jako zvířata samotní býti musili. 7 Protož růšťky břečtanové, a ratolesti pěkné nadto i palmoví majíce, chvály obětovali tomu, kterýž šťastnou cestu k vyčištění místa svého učinil. 8 A zavřeli na tom z obecního se snešení a svolení, aby ode všeho národu židovského každého roku ti dnové slaveni bývali. 9 A takovéť bylo Antiochovo, kterýž sloul Epifanes, skonání, 10 Antioch Eupator královst. ujal. Nyní pak o těch věcech, kteréž se za Antiocha Eupatora (kterýž byl synem toho bezbožníka) dály, oznámíme, krátce dotýkajíce toho, což s sebou neslo [mnoho] těžkých bojů. 11 Ten zajisté ujav království, ustanovil za úředníka nějakého Lizyáše a za hejtmana předního Celesyrie a Fenicie. 12 Nebo Ptolemeus, kterýž sloul Makron, chtěje k spravedlnosti předně Židům pro křivdu jim učiněnou dopomáhati, usiloval věci jejich pokojně vyříditi. 13 Pročež jsa obžalován od přátel u Eupatora, a zrádcím častokrát nazýván proto, že by Cypr sobě svěřený od Filometora, opustil a k Antiochovi se obrátil, anobrž že by slavného úřadu slavně nekonal, otráviv se sám, život dokonal. 14 Gorgiáš proti Židům boj vedl, ale jest přemožen od nich i s Idumejskými. Gorgiáš pak nad týmiž místy jsa ustanoven hejtmanem, odjinud najaté vojáky choval a často proti Židům bojoval; 15 Ano i Idumejští příhodné pevnosti držíce s ním se spolu proti Židům postavovali a ty, kteříž sběhli z Jeruzaléma, přijímajíce, bojovati ustavičně usilovali. 16 [3]Ale ti, kteříž po straně Machabeově byli, učinivše modlitbu a požádavše Boha, aby jim pomocen byl, na ty Idumejských pevnosti udeřili. 17 A obořivše se na ně silně, zmocnili se těch míst a nade všemi, kteříž na zdi bojovali, se pomstili a mordovavše kdež se kdo naskytl, zhubili neméně dvadceti tisíců. 18 Když pak jich okolo
