dvadceti tisíců, aby všecken Židů obor vyhladil; a připojil k němu i Gorgiáše, zmužilého hejtmana, a v válečných věcech skušeného. 10 Umínil pak Nikanor daň, kteráž Římanům náležela, [totiž] dva tisíce hřiven, z zajatých Židů králi natržiti. 11 Protož hned do měst pomořských rozeslal, pobízeje, aby kupovali Židy, a slibuje, že devadesáte osob za hřivnu dávati bude; neočekávaje [však] té pomsty, kteráž od Všemohoucího měla na něj dojíti. 12 Ale Judas zvěděv o Nikanorovu tažení, těm, kteříž s ním byli, věděti dal o tažení toho vojska. 13 [Tedy] někteří bázliví jsouce a nedověřujíce Boží spravedlnosti dali se v utíkání a z místa ustoupili: 14 Ale jiní všecky věci, kteréž jim pozůstávaly, rozprodali a společně Pánu se modlili, aby je vyprostil od bezbožného Nikanora, kterýž je byl, prvé nežli se potýkali, prodal: 15 A to ne pro ně, ale pro ty zámluvy otcům jejich [učiněné] a pro vzývání nad nimi důstojného a převelebného jména jeho: 16 svůj lid k udatnosti vedl. Tedy shromáždiv Machabeus těch, kteříž při něm byli, v počtu šest tisíc, napomínal, aby se neděsili nepřátel ani obávali pohanů množství, těch, kteříž nespravedlivě táhli proti nim; ale aby bojovali udatně, před oči sobě představujíce neprávě svatému místu od nich lehkost učiněnou, 17 A zplundrování města, kteréž snášelo posmívání; nadto i od předků zřízené obce zrušení. 18 Řekl i to: Oniť zajisté v zbroj doufají přitom i v smělost, ale my doufáme v Boha všemohoucího, kterýž může i ty, kteříž proti nám táhnou, anobrž i všecken svět tento jedním kynutím poraziti: 19 Nadto připomenuv jim i o těch za předků stalých pomocech, a o té pomstě nad [1] Senacheribem, jak jich sto osmdesáte a pět tisíců zahynulo: 20 A o té v Babyloně proti Galadským bitvě stalé jak se všech k té potřebě osm tisíc se čtyřmi tisíci Macedonských shluklo, a když se Macedonští rozpakovali, že těch osm tisíců, s tou jim s nebe stalou pomocí, sto dvadceti tisíců zhubilo, kdež i užitek veliký vzali: 21 Těmi věcmi v doufání je postavil tak, aby hotovi byli pro zákon a vlast i zemříti. 22 [Potom] na čtyři díly to vojsko rozdělil, nařídiv také bratří své za vůdce houfu dvojího, Šimona a Jozefa a Jonatana, a v poddanost uvedl jednomu každému tisíc a pět set, přidav ještě k nim i Eleazara. 23 Nikanor s svým lidem padl Sám pak přečta knihu svatou a dav heslo [toto]: Pomoc Boží [s námi], a předního houfu vůdcím jsa, potýkal se s Nikanorem. 24 A tak když za ně Všemohoucí bojoval, zbili nepřátel přes devět tisíců: zranili pak a oudy osekali větší částce vojska Nikanorova: všecky pak aby utéci musili, na to přivedli: 25 Nadto i peníze těch kteříž přišli kupovati jich, pobrali/ a sháněvše se s nimi statečně, navrátili se/ času již více k tomu volného nemajíce. 26 Nebo byl jediný den před sobotou: pro kterouž příčinu když se byli za nimi pustili nedlouho prodlévali, 27 Ale pobravše zbroj jejich a kořisti nepřátel vzebravše, sobotu světili, velice dobrořečíce a chválíce Pána, kterýž dochoval do toho dne velikého milosrdenství toho, kteréž by dštilo na ně. 28 Po sobotě pak churavé a vdovy a sirotky z těch kořistí podělivše, ostatek sobě a služebníkům rozdělili. 29 Ty pak věci spravujíce a obecní poníženou prosbu činíce, milosrdného Pána prosili, aby se do konce smířil s služebníky svými, 30 Též i Timoteus a Bachydes A na ty, kteříž při Timoteovi a Bachydovi stáli, jednomyslně udeřivše, přes dvadceti tisíců jich zhubili a v pevnosti vysoké velmi dobře se uvázali; potom kořistí více na rovné díly mezi sebou, a churavým a sirotkům a vdovám rozdělili, ano také i starým jich udělili; 31 A vzebravše zbroj jejich, pilně všecku snesli na místa příhodná; ostatek pak těch kořistí přinesli do Jeruzaléma. 32 Filarchus zabit. Zabili také Filarcha, kterýž po straně Timoteově byl, muže přenešlechetného a kterýž mnohokrát Židy trápil 33 Kalisten upálen. Triumf pak v své vlasti slavíce, Kalistena toho, kterýž svaté brány vypálil a byl utekl do jednoho domu, spálili; takž hodnou za tu bezbožnost mzdu vzal. 34 Nikanor preč ujíti musil. Ten pak přehanebný Nikanor, kterýž tisíc kup-
- ↑ 4 Kr. 19.11. Izai.37.36. Etiu. 48.25.
