zyli. 7 Takowau ſmrtj tomu Menelaowi neſſlechetnjku doſtaľo ſe vmřjti/ tak že ſe mu ani země [1] nedoſtaľo: 8 A welmi ſprawedliwě. Nebo poněwadž při oľtáři, gehož oheň y popeľ geſt ſwatý, byľ ſpáchaľ mnoho hřjchů/ [také] w popele ſmrt podnikľ. 9 Král pak w myſli wſtěkage ſe, táhľ/ aby horſſj wěcy než ſe za otce geho dáľy, Židům činiľ: 10 Wjtězſt° Jůdy nad Antyochẽ Ale Jůdas zwěděw o těch wěcech poručiľ wſſemu množſtwj dnẽ y nocý Pána wzýwati/ aby geſtliže kdy gindy, to nynj retowaľ ty, kteřjž o zákon, a wľaſt, y o Chrám připraweni býti měli: 11 A aby lidu kterýž nedáwno pooddechľ nedopauſſtěľ rauhawým Pohanům podmaniti. 12 Když pak wſſickni ſpoľu to činili/ a miľoſrdnému Pánu s pľáčem, a s poſty, a rozproſtjránjm za tři dni bezpřeſtánj ſe modlili/ powoľaw gich Jůdas, rozkázaľ přigjti: 13 A ſaukromj s ſtarſſjmi gſa, zawřeľ w radě/ aby dřjwe nežby wtrhľo králowſké wogſko do Jůdſtwa a w měſto ſe vwázali, wytáhnauce/ těch wěcý s pomocý Páně hágili: 14 A poručiw ſe w ochranu Stwořiteli ſwěta, napomenuľ těch kteřjž s nim byli/ aby ſe ſtatečně až do ſmrti o zakon, o Chrám, o měſto, o wľaſt, a o obec potýkali: takž ſe v Modyn poľožiľ s wogſkem, 15 A daw těm kteřjž p~něm byli heſľo; [2] Božj [g~t] wjtězſtwj, s mľádency wýbornými wybranými wpadľ nočně do táboru [ležjcýho] v dworu králowſkeho/ a zhubiľ do dwau tiſýc mužů, anobrž y neypředněgſſjho ſľona, s tjm záſtupem kterýž w domě naněm poſtaweném byľ, k nim přiľožiľ. 16 Oſtatek pak wogſka ſtrachem a ſkormaucenjm naplnili a ſſťaſtně ſe nawrátili. 17 A to ſe dáľo když ſe giž rozednjwaľo/ ſkrze tu ochranu kteraž gemu shůry pomocna byľa. 18 Král pak ſeznaw Židowſkau ſměľoſt, pokauſſeľ ſe chytrými ceſtami o některá mjſta: 19 Ale gakž přitahľ k Betſuře pewnoſti Židowſké hražené, odehnan geſt: y kleſaľ a vmenſſenj braľ. 20 Těm pak kteřjž tam byli, Jůdas potřeby poſýľaľ. 21 Ale Rodok z wogſka Židowſkého/ pronáſſeľ tagné wěcy nepřáteľům: pročež když to wyhledáno byľo, gat geſt y wſazen. 22 [Tedy] podruhé včiniw přjměřj král s Betſurſkými, prawice podaľ/ [y gi] wzaľ a odtrhľ: a potýkage ſe s těmi kteřjž byli po ſtraně Jůdowě přemožen geſt. 23 [A] zwěděw že odſtaupiľ od něho Filip w Antyochij k zpráwě zanechaný, ſtyděľ ſe/ Židů odproſyľ/ poddáwaľ ſe/ a přiſahaľ, [že chce ſtáti] ke wſſem wěcem ſprawedliwým: ſmjřiľ ſe a obět obětowaľ/ Chrámu ſobě draze wážiľ/ a ktomu mjſtu náležitě ſe měľ. 24 Machabea pak obgaw, vſtanowiľ [ho] heytmanem a zpráwcým/ od Ptolemaidy až k Gerrenſkým. 25 [Potom] doſtaw ſe do Ptolemaidy, widěľ an těžce neſau ty ſmľauwy Ptolemaidſſtj: Nelibě zagiſté to neſli, [bogjce ſe] že Židé budau chtjti zruſſiti ty ſmľauwy. 26 [Ale] Lizyáš wſtaupiw na kazatedlnicy, a vkázaw přjčiny toho náležité, obľomiľ ge, vkrotiľ, k přjwětiwoſti nakľoniľ, a nawrátiľ ſe do Antyochye: Takť ſe králowſké taženj y nawrácenj dáľo.
Kapitoľa XIIII. Popuzenj Demetrya proti Židům. 12 Poſľánj Nykanora na ně. 18. Přjmeřj geho s nimi včiněné, 26 y geho zruſſenj. 37. Kazyſowa ſmrt.
1 Demetryus zdrážděn proti Židům. PO třech pak letech přiſſľa nowina Jůdowi, že Demetryus ſyn Selewkú přes Trypolitanſký port přepľawiw ſe s množſtwjm ſylným, a bárkami, 2 Vwázaľ ſe w tu kraginu, zabiw Antyocha, a Lizyáſſe geho heytmana. 3 Od Alcyma. Něgaký pak Alcymus kterýž gſa neywyšſſjm knězem, dobrowolně ſe w čaſých oddělenj zprzniľ/ rozwažuge w myſli že žádným způſobem nebude mjti zniku, ani k ſwatému oľtáři wjce přjſtupu, 4 Sſeľ k králi Demetryowi okoľo léta ſtého padeſátého prwnjho/ neſa gemu korunu zľatau a palmu/ nadto y některé z těch ratoleſtj kteréž přináležeľy do Chrámu/ a ten den pokogně ſe měľ: 5 Ale doſtaw přjhodného čaſu k ſwé neſmyſlnoſti nápomocného, a gſa powoľán do rady od krále, a tázán w gakémby způſobu Židé poſtaweni byli, a coby před ſebe brali, k tomu řekľ; 6 Ti kteřjž z Židů Aſydeowé ſľowau, gegichž wůdcem geſt Jůdas, wálky wyzdwihugj a rozbroge činj, nedopauſſtěgjce tomu kralowſtwj na dobré mjře ſtáti. 7 Pročež [gá] obľaupen gſa z ſľáwy předků ſwých, totiž z neywyšſſjho kněžſtwj, ſem nynj přiſſeľ ſem
