Stránka:Bible kralická (1613) 4-6.pdf/103

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

dali rozkoſſné krmě/ hynau na vlicých: kteřjž chowáni byli w ſſarľatě/ octli ſe w hnogi. 6 Wětſſj geſt treſtánj dcery lidu mého, než pomſta Sodomy/ kteráž podwrácena g~t gako w okamženj/ aniž trwaľy přinj rány. 7 Čiſtſſj byli Nazareowé gegj než ſnih, bělegſſj než mléko, rděľa ſe těľa gegich wjce než drahé kamenj/ gako by z Zafjru wyteſáni byli: 8 Ale [giž] wzezřenj gegich, temněgſſj geſt než černoſt/ nemohau poznáni býti na vlicých: přiſchľa kůže gegich k koſtẽ gegich/ prahne/ geſt gako dřewo. 9 Lépe ſe ſtaľo těm genž zbiti ſau mečem, nežli kteřjž mrau hľadem (oni zagiſté [1] zhynuli probodeni bywſſe,) pro nedoſtatek vrod polnjch. 10 [2]Ruce žen ljtoſtiwých, wařiľy ſyny ſwé/ aby gim byli za pokrm w potřenj dcery lidu mého. 11 Wſſeligak wypuſtiľ Hoſpodin prchliwoſt ſwau/ wyléwá zůřiwoſt hněwu ſwého/ a zapáliľ oheň na Syonu, kterýž ſežraľ zákľady geho. 12 Králowé země, y wſſickni obywatelé okrſſlku ſwěta, nikoliby neuwěřili, by měľ byľ wgjti protiwnjk a nepřjteľ do bran Geruzalémſkých: 13 Y proč to naně přigjti měľo vkazuge. Pro hřjchy proroků geho/ a neprawoſti kněžj geho/ wyléwagjcých vproſtřed něho krew ſprawedliwých. 14 Tauľali ſe [gako] ſlepj po vlicých, kálegjce ſe we krwi/ kteréž nemohli ſe než dotýkati oděwy ſwými. 15 Woľali [3] naně; Vſtupůgte nečiſtj, vſtupůgte, vſtupůgte/ nedotýkeyte ſe: práwěť ſau vſtaupili, anobrž ſem y tam ſe rozlezli/ až mezy národy řjkagj; Nebudauť wjce mjti wľaſtnjho bydlenj: 16 Twář hněwiwá Hoſpodinowa rozptýliľa ge, aniž na ně wjce popatřj: [nepřátelé] kněžj neſſanugj [4] ſtarcům miľoſti nečinj. 17 A wždy geſſtě až do vſtánj očj ſwých, hledjme o pomoc ſobě neproſpěſſnau, zřenj magjce k národu, nemohaucýmu wyſwoboditi: 18 Sſlakugj kroky náſſe/ tak že ani po vlicých naſſich choditi nemůžeme: přibljžiľo ſe ſkončenj náſſe/ doplnili ſe dnowé náſſi/ přiſſľo zagiſté ſkončenj náſſe: 19 Rychlegſſj gſau ti kteřjž nás ſtihagj, než orlice nebeſké/ po horách s ſtihagj nás/ na pauſſti záľohy nám zděľali. 20 Dýchánj chřjpj naſſich, [totiž] Pomazaný Hoſpodinú, ľapen geſt w gamách gegich: o němž ſme řjkali: W ſtjnu geho žiwi budeme mezy národy. 21 Hrozý põſtau Idumeyſkkým ale Božjho Lidu potěſſuge Radůg ſe a weſeľ ſe, dcero Idumeyſká/ kteráž ſy ſe vſadiľa w zemi Vz: takéť k tobě přigde kalich/ opigeš ſe, a obnažjš ſe. 22 O dcero Syonſká, když wykonána bude kázeň neprawoſti twé, nenechá tě [5] déle w zagetj twém: [ale] twau neprawoſt ó dcero Idumeyſká treſtati bude, [a] odkryge hřjchy twé.

  1. pogednau
  2. 4.Krá. 6. 19.
  3. pohané
  4. Njž 5. 12.
  5. Bůh

Kap. V. Nařjkánj lidu Jůdſkého před Bohem 16. Wyznánj hřjchů 19. y modlitba gegich.

1 Jůdſký lid taužj Bohu ſwému bjd ſwých ROzpomeň ſe Hoſpodine, co ſe nám děge: popatř a wiz pohaněnj náſſe: 2 Dědictwj náſſe obráceno geſt k cyzým/ domowé náſſi k cyzozemcům: 3 Syrotcy ſme a bez otce/ matky naſſe gſau gako wdowy: 4 Wody ſwé za penjze pigeme/ dřjwj náſſe za zápľatu přicházý: 5 Na hrdle ſwém protiwenſtwj ſnáſſjme/ pracugeme/ nedopauſſtj ſe nám odpočinauti: 6 Egyptſkým podáwáme ruky [y] Asſyrſkým, abychom naſyceni byli chlebem: 7 Wyznáwá winy předků ſwých: Otcowé náſſi hřeſſili/ nenj gich: my pak treſtánj po nich neſeme. 8 Sľužebnjcy panugj nad námi/ nenj žádného kdoby wytrhľ z ruky gegich: 9 S opowáženjm ſe žiwota ſwého hledáme chleba ſwého, pro ſtrach meče y na pauſſti: 10 Kůže náſſe gako pec zčernaľy od náramného hľadu. 11 Ženám na Syonu [y] pannám w měſtech Jůdſkých náſylé činj: 12 Knjžata rukau gegich zwěſſena ſau/ [1] oſoby ſtarých nemagj w poctiwoſti: 13 Mľádence [k] žernowu berau/ a pacholata pod dřjwjm kleſagj: 14 Starcy ſedati w branách přeſtali [a] mľádency od zpěwů ſwých: 15 Přeſtaľa radoſt ſrdce naſſeho/ obrátiľo ſe w kwjlenj pléſánj náſſe. 16 Až potom také y wľaſtnj ſwé. Spadľa koruna [s] hľawy naſſj: běda nám giž že ſme hřeſſili: 17 Protoť g~t mdľé ſrdce náſſe/ protyť wěcy zatměľy ſe oči náſſe: 18 Pro horu Syon/ že zpuſſtěna geſt/ liſſky chodj ponj. 19 Boha w Modlitbě wzýwá ponjženě. [2] Ty Hoſpodine na wěky zůſtáwáš/ [a] ſtolice twá od národu do pronárodu: 20 Proč ſe zapomjnáš na wěky na nás, [a] opauſſtjš nás za tak dľauhé čaſy? 21 Obrať nás ó Hoſpodine k ſobě [3] a obráceni budeme: obnow dny náſſe gakž byli zaſtarodáwna: 22 Nebo zdali wſſeligak zawržeš nás/ [a] hněwáti ſe budeš na nás welice?

  1. Wýš 4. 16.
  2. Žaľm 102. 13. 17. 28.
  3. Pjſeň 1. 4., Gere. 31. 18., Ozeáš 14. 3., Říma. 2. 4., Item 9. 18.