a předložili jsme chleby. 9Nyní tedy slavte dny stánků v měsíci kasleu. 10(Psáno) léta stěho osmdesátého osmého.
(My,) lid, který jest v Jerusalemě a Judsku, starší i Juda (přejeme) Aristobulovi, učiteli Ptolemea krále, který jest z pokolení pomazaných kněží, i Židům, kteří jsou v Egyptě blaho a zdar! 11Z velikých nebezpečí od Boha vysvobozeni jsouce velice mu děkujeme za to, že jsme byli s to, bychom proti takovému králi bojovali. 12On totiž vyhnal [z Persie] ty, kteří bojovali proti nám a proti svatému městu. 13Neboť když on, vůdce, přibyl do Persie a s ním nesmírné vojsko, padl v chrámě (bohyně) Nanee oklamán byv chytrostí kněží Nanee. 14Když totiž na to místo přitáhl Antioch s přáteli svými, jakoby se s ní chtěl zasnoubiti, aby si vzal mnoho pokladů jménem věna, 15když je byli kněží Naneini předložili a když on s několika vešel do
V. 9. „dny stánků v měsíci kasleu“ proti dnům stánků v měsíci tišri — jest osmidenní slavnost posvěcení chrámu jerusalemského. Viz níže 10, 6; 1 Mach 4, 59.
V. 10. Datum patřící k předchozímu listu napsáno jest na konci jako níže ll, 21. 33. 38. — Židé egyptští neměli asi náležitého porozumění pro slavení posvěcení chrámu jerusalemského, neslavili ho s patřičnou horlivostí; proto bylo třeba je opět a opět vyzývati, aby slavnost slavili (každý rok); žádali snad, aby na tu slavnost chodili do Jerusalema. Židy egyptské od té cesty odváděl chrám r. 150 postavený v Egyptě, v Leonropoli, kam měli egyptští Židé blíže nežli do Jerusalema. Viz úvod na str. 1041. pozn. 7. — „starší“ a kněží; srv. 1 Mach 12, 35; 13, 36; 14, 20. Na některých místech slují tito starší řecky „gerúsia“, rada starších; někteří jí ztotožňuji s pozdější „nejvyšší radou“ (veleradou); srv. 1 Mach 12, 6; 2 Mach 4, 44; ll, 27; Sk 5, 21. — „Juda“ Machabejský. — Ptolemeus král nemůže býti nikdo jiný než Ptolemeus Filometor, král egyptský (180—146). — Aristobulus je známý židovský peripatetický mudrc (Klement z Alex; Euseb), který žil V Egyptě za panování Ptolemea Filometora, a podal králi (Filometorovi) jínotajný výklad Pentateuchu (knih Mojžíšových), jak svědčí Euseb. — „učitel“=„rádce,“ — „pokolení pomazaných kněží“ — byli velekněží a jejich rod (Lv 4, 3. 5. 16); jedině velekněží bývali osobně i později na svůj úřad pomazáváni (nikoli prostí kněží). — Ježto Aristobul byl rádcem egyptského krále a pocházel z rodu velekněžského, měl značný vliv u dvora egyptského i u Židů egyptských; nedivno tedy, že jest zejména uveden mezi těmi, kterým list (2, 10b—2, 19) svědčí.
V. 11. Podle překladu Herkennova (s malou opravou Brustonovou) lépe jest čísti: (děkujeme) „jak je slušno děkovati Tomu, jenž bojuje proti králi“ (Antiochu IV.).
V. 12. „On“ Bůh, jemuž dlužno děkovati (v. 11). — On vyhnal ty, kteří „ve svatém městě strojili boj“ (řecky), a tak ohrožovali Židy. Bůh je vytrhl z toho nebezpečí dopustiv smrt na původce všech těch příprav — na Antiocha IV. (Epifana) — v. 13.
V. 13n. „vůdce“ = „Antioch“ IV. Epifanes, král syrský, „padl“ se svou nečetnou družinou, kterou vzal do chrámu s sebou (v. 16). — Zkáza krále a vůdce byla spolu zdrcující porážkou jeho vojska. — „Nanea“ mohla by býti dle nápisů perských bohyně Anáhita (Anaia, Anaitis, Strabo); spíše však zdá se, že je to bohyně známá z nápisů babylonsko-assyrských Naná (Na-na-a, Na-na-ai); byla to bohyně plodnosti, tedy Artemis, Diana. Za starších dob slula Niná (Paní vod), dcera boha Ea (Apsu), dítě z Eridu, města boha Ea. Byla ctěna již za dob starobabylonských v Lagaši; králové toho města se nazývalí vyvolenci srdce Niny. Antioch chtěl se zmocniti chrámových pokladů; aby se však nezdálo, že čin jeho je svatokrádež, přikryl jej zástěrou nábožensko-mravní na oklamání lidu: chce prý s bohyní vejíti ve sňatek manželský a její poklady budou jeho majetkem jakožto věno! — Podobného cosi učinil Antioch IV. již prve v Hierapoli (v Syrii), kde se také „zasnoubil“ s bohyní Dianou a její poklady jménem „věna“ si osvojíl (Granius Licinianus). — Antonius, který si hrál na Dionysia, byv požádán od Atéňanů, aby jejich Minervu pojal za choť, slíbil tak učiniti, dají-li mu 1000 hřiven věna. (Annaeus Seneca) Herkenne.
V. 15 n. „je“, poklady. — „poté“, když byl Antioch (s několika průvodci?) vkročil do svatyně kryté stropem. — „skryté dveře“ byly ve stropě chrámu.
