Přeskočit na obsah

Stránka:Bible česká SZ II.djvu/38

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Ester odvážila se ke králi

(15, 4.—19 ).

(V. 4—10. patří za 5, 1; v. 11.—19. patří za 5, 2.).

Také to, co tu podáno (nalezl jsem v obecném vydání).


4Třetího pak dne svlékla roucha, ve která byla oblečena, a oblékla se v nádheru svou. 5Stkvějíc se v rouchu královském vzývala všech věcí správce, a spasitele Boha, a vzala dvě služebnice; 6na jednu z nich spolehla, jako by pro změkčilost a velikou roucho, které po zemi se vleklo. 8Sama majíc polité líce růžovou barvou, půvabnýma zářícíma očima zakrývala srdce smutné a velikou bázní sevřené. 9Prošedši po pořádku všecky dveře zastavila se před králem, kdež on seděl na trůnu svém královském; oblečen byl v roucho královské, stkvěl se zlatem a drahým kamením, a byl hrozného vzezření. 10Když pozdvihl obličej, a planoucíma očima pohněvanou mysl ukázal, královna padla, zbledla a opřela mdlou hlavu o služebnici.

11Tu obrátil Bůh ducha králova v laskavost, že rychle a s obavou seskočil s trůnu a drže ji na loktech, až okřála, těmito slovy; jí lahodil: 12„Co je ti, Estero? Já jsem bratr tvůj, neboj se! 13Neumřeš, neboť ne pro tebe, ale pro jiné všecky ten zákon ustanoven jest. 14Přistup tedy, a dotkni se žezla!“ 15A když ona mlčela, zdvihl zlaté žezlo, položil (je) na hrdlo její, políbil ji a řekl: „Proč ke mně nemluvíš?“ 16Ona pak odvětila: „Viděla jsem tě, pane, jako anděla Božího, i zarazilo se srdce mé bázní před tvou slávou. 17Neboť velikého podivu hoden jsi, pane, a tvář tvá plna je půvabu.“ 18Když to mluvila, opět padla, a téměř zmrtvěla. 19Král byl zaražen a všichni služebníci jeho těšili ji.


Druhý list Xerxův, Židům příznivý

(15, 1.-24).

(Patří za 8, 12. (místo v. 13.).

Opis listu krále Artaxerxa, který ve prospěch Židů rozeslal po všech krajinách království svého; ani tento v hebrejském závitku není.


Hlava 16.1„Artaxeraes, král veliký od Indie až do Etiopie


V. 4. Dle LXX svlekla roucho „služby“ = ve kterém sloužila Bohu postem a modlitbou.

V. 5. Jeden perský válec ze šedého achátu v bohaté sbírce Clerqově podává nám představu o tom, jak asi vypadala manželka krále Achémenovce. Vidíme zde královnu stojící, oděnou tunikou se širokými rukávy, v boku pásem opásanou, pruhovanou a vykasanou. Na hlavě má tiaru královskou, a vlasy její, ozdobené dlouhou stužkou, splývají jí po zádech. Tak asi vypadala též Ester. (Tento válec je 32 milimetry vysoký a 11 milimetrů široký, královna drží v levici košík obětní; dáváť skrze jednu ze svých průvodkyní obětovati holoubátko sedící nějaké bohyni. Mezi dvořankou a královnou nalézá se oltář, na němž hoří vonidla. Vigouroux.)

V. 9. Ježto seděl král na trůně jsa oblečen v nádherné slavnostní roucho, dlužno se domnívati, že právě konal důležitý státní čin, který Ester svým příchodem přerušila. Tak snadno lze vysvětliti jeho hněv (Seisenberger). To žezlo bylo dlouhá hůl, jak možno vyvozovati z vypukliny, nalezené v Persepoli, na které vyobrazen jest otec Xerxův, Darius, an sedí v řasnatém rouše se širokými rukávy na křesle (trůně).

V. 12. „bratr tvůj“ srv. Přís 7, 4; Pís 4, 9.

V. 13. srv. s 4, 11.

V. 14. O doteku žezla srv. výše 8, 4.

V. l6. O „andělu Božím“ srv. Gn 33, 10; 1. Král 29, 9; 2. Král 14, 17. 20; 19, 27.


Hl. 16. — V. 1. srv s 13, 1.