Stránka:Bible česká SZ II.djvu/200

⁷ V soužení svém vzýval jsem Hospodina,
Boha svého jsem se dovolával;
i vyslyšel ze svého svatého paláce hlas můj,
nářek můj před ním došel jeho sluchu.

⁸ Pohnula a zachvěla se země,
hory v základech rozkolísaly se,
zatřásly se neb se na ně hněval.
⁹ Počal vystupovat kouř, když se hněval,
a oheň před jeho tváří zanítil se;
uhlí od něho se rozpálilo.

¹⁰ Nebesa naklonil a dolů se snesl,
mrákotu maje pod nohama svýma.
¹¹ Vystoupil na cheruby, a (pak) letěl,
na perutech větrných se vznášel.
¹² Z temnot učinil si skrýši svoji;
(v kruhu) kolem sebe měl svůj stánek
Černající se vodstvo oblaků ve vzduchu.
¹³ Před zábleskem jeho obličeje
mračna táhla, kroupy a řeřavé uhlí.

¹⁴ Tu počal Hospodin hřímati s nebe dolů,
Svrchovaný vydávati hlas svůj;
[krupobití, a pak řeřavé uhlí]
¹⁵ I vyslal střely svoje a rozptýlil je,
blesky své rozmnožil a poděsil je.
¹⁶ Tu se ukázaly prameny vodní,
odkryty byly základy zemského kruhu,
žes (jim) počal hrozit, Hospodine,
protože zavanul dech tvého rozhorlení.

¹⁷ Vztáhnuv ruku s výše uchopil mne,
ze spoust velké vody vytáhl mne.
¹⁸ Zbavil mne protivníků mých velmi mocných,
a mých nepřátel; byliť silnější mne.
¹⁹ Přepadli mne náhle v den mé tísně,
ale Hospodin byl obráncem mým.
²⁰ Vyvedl mne na prostranství volné,
vysvobodil mne, že jsem se mu líbil.

²¹ Odplatil mi Pán dle mé spravedlnosti,
a dle čistoty rukou mých odměnil mne.
²² Nebo dbal jsem Hospodinových cest,
bezbožně jsem se nespustil Boha svého.
²³ Mělť jsem na očích všecka jeho práva,
a jeho příkazů jsem neodmítal.
²⁴ Byl jsem bez úhony vůči němu
a své nepravosti jsem se střehl.

²⁵ Ano, odměnil mne Pán dle mé správnosti,
a že ruce mé čisty jsou před jeho tváří.