Přeskočit na obsah

Stránka:Bible česká SZ II.djvu/19

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

před Amanem, který den a který měsíc měl by povražděn býti národ židovský; i vyšel měsíc dvanáctý, který sluje adar. 8Řekl pak Aman králi Asuerovi: „Je národ po všech krajinách království tvého rozptýlený, a ode všech oddělený, který užívá nových zákonů a zvyků, k tomu i královskými příkazy pohrdaje. Víš dobře, že není užitečno tvé vládě, aby zpyšněl svobodou. 9Vidí-li se ti za dobré, rozkaž, ať zahyne, a já deset tisíc hřiven odvážím správcům pokladu tvého.“ 10 Sňal tedy král (pečetní) prsten, kterého užíval, s ruky své, dal jej Amanovi, synu Amadatiovu, původu agažského, nepříteli Židů, 11a řekl mu: „Stříbro, které slibuješ, budiž tvé, s národem tím pak učiň podle libosti.“

12Byli tedy povoláni písaři královští měsíce prvního nisanu, tři-


  1. si dary též o jiných svátcích.

Ani od perských svátků zvaných „ferverdigán“ a slavených posledních pět a prvních pět dni v roce, nelze púrím odvozovati; ferverdigán byla památka zemřelých, spojená s obětmi as modlitbami, tedy slavnost truchlivá, vážná (jakési „dušičky“), které se příčí rozpustilému duchu svátku púrím.

V. 8. Aman je vyhráněný vzor diplomata, který umí svou krvelačnost, pomstychtivost, ukrutnost a hrabivost zastřít, a pána svého nekalým záměrům naklonit. — Jak se jmenuje nenáviděná chátra („národ“) po celé řiši rozplemeněná, tajná, („ode všech oddělená“), nebezpečná společnost, která bují tím více, čím méně se její svoboda omezuje, jak se jmenují ti „novotáři“ („nových zákonů“), Aman chytře neudává, aby si nemohl král mysliti, že chce vyhubiti Židy toliko proto, že jsou jiný národ než Peršané, tedy z nenávisti národnostní. Tím nebyl by snadno pochodil u krále, ježto politika králů perských z dynastie Achemenovců šetřila národní svobody a jazykových práv poddaných národů. — Za neposlušnost Mardocheovu má pykati všecek národ židovský!

V. 9. Hřivna střibra vážila v dobách perských asi 34 kg, tedy 10.000 = 340.000 kg. — Počítáme-li, že 1 kg stříbra = 250 kor., jest 340.000×250 = 85,000.000 kor. Nesnadno však říci, že měl Aman úřední „rozpočet“, opírající se o soupis a odhad skutečného majetku židovského v Persii, že bychom mohli si učiniti ponětí o bohatství Židů tehdejších. Spíše se zdá, že výraz „10.000“ je běžná číslice, znamenající „náramně mnoho.“ Aman věděl, že po válkách persko-řeckých finance perské jsou na mizině, že král peněz potřebuje, že ho tedy svému záměru získá, odkryje-li nový zdroj příjmů. Aman sotva zapomněl při tom na svou kapsu.

V. 10. Na prsteně bylo vyryto královo jméno. Byl tedy razítkem, pečetítkem. (Srv. Herodota III. 128.) Dáti Amanovi prsten znamenalo dáti mu právo pečetí a podpisem královským opatřiti výnos královský proti nejmenovaným Židům. — „budiž tvé“ úsloví starovýchodní, znamenající asi: „měj právo s ním nakládati“ ve smyslu výše jmenovaném, t. j. zkonfiskovati statky Židům, prodati je a ztržené stříbro dáti pokladně státní. Konfiskovány měly býti patrně statky nemovité, ježto movité dány byly za kořist lidu, který „pogrom“ měl vykonati. Viz níže v. 13. — Diplomatické Amanově sběhlosti se podařilo, že si vymohl od krále plnou moc proti nenáviděným Židům. Aman chytře zamlčuje jméno národa; líčí, že jakýs nebezpečný lid se rozléhá po říši, jak se tehdy skutečně stávalo, kdy všelijací divocí, lupičtí kočovní národové do říše vnikali, v ní se plemenili a rozbíhali na škodu říše, že bylo nutno je hubiti. Aman králi namluvil, že chce vyhubili národ tohoto druhu. Král nevyšetřoval dále, ale lehkomyslně schválil návrhy svého velikého vezíra. Xerxova slabost a závislost na úřednictvu potvrzena je také zprávami spisovatelů nebiblických. Justin na př. nazývá Xerxa „velkým tělesem bezhlavým“. (II, 11.) Lehkomyslně, nedbaje vážných výstrah svých radů dával se do válek (Herodot VII, 101.—104. 209—234.). Byv poražen u Salaminy, nechává své voje osudu, vrací se domů a hýří. K té lehkomyslnosti družila se ukrutnost (Herodot IX, 111.-113; VII, 35. 38. 39. 114. 118. 238.). — Několik pečetidel z dob Achemenovců se nám zachovalo. Na pečetidle Dariově, které je majetkem britského musea v Londýně (krystalovém válečku) zobrazen král mezi dvěma datlovými palmami, an loví lvy. Trojjazyčný napiš praví: (jsem) Darius, král.

V. 12. Zase třináctka šťastná, božstvu milá, velikému dílu příznivá! Viz výše v. 7. — Zdá se, že výnos králův oznámen byl nejprve toliko královským