14(Chet) Milostně shlédl jsi, Pane, jak snížen jsem byl,
15ty, jenž mne vyzdvjhuješ ze bran smrti,
abych vypravoval všecky tvé chvály,
16ve branách siónských z tvé spásy se těšil.
(Tet) Spadli pohané do jámy, svého to díla,
v osidle, jež polékli, chytli se za nohy.
17Dal se poznat Hospodin, jenž soudil,
do dila svých rukou se zapletl hříšník.
18(Jod) Hříšníci do pekel se vrátit musí,
každý pohan, jenž na Boha zapomíná.
19Nebudeť na věky v zapomenuti chuďas,
naděje ubohých nebude na vždy marná.
20(Kaf?) Povstaň, Hospodine, ať nepyšní člověk,
af jsou souzeni pohané před tvou tváří;
21ustanov jim, Pane, učitele,
aby poznali pohané, že jsou lidé.
22(10, 1. Lamed)Proč tak daleko, Hospodine, se stavíš,
odvracuješ se v čas utrpení?
23(10, 2.) Zpupnost bezbožného chuďasa pálí;
kéž se chytí do tenat, která si vymyslil!
24(10, 3. Mem?) Chlubíť se- bezbožník choutkami své duše,
25(10, 4.) lupič si pochvaluje a pohrdá Pánem;
hříšník ve své nadutosti ho nedbá,
26(10, 5.) myslí si, že není Boha;
poskvrněny jsou cesty jeho vždycky,
Nun? Daleko jsou od něho tvé soudy,
na všecky protivníky své s patra hledí.
27(10, 6.) Říká si v svém duchu: „Neviklám se,
nikdy, nikdy neštěstí nestíhá mne.“
V. 14. n. „vyzdvihuješ ze bran smrti“ — Bůh žalmistu ne jednou vytrhl z nebezpečí smrti.
V. 16. n. „pohané“ (gójím) jako výše ve v. 6.
V. 18. n. „naděje“ ubohých, že se jim dostane dostiučinění za útisky, že jejich utlačovatelé budou spravedlivě potrestáni. — „pohan“ jako ve v. 6. 16. — „naděje“ ubohých sluje „trpělivost“ (slovně Vulg.), ježto dlouho, dlouho se neplní a utlačovaným je trpělivě čekati ; zdá se, jako by Bůh na ně, na jejich útisky „zapomněl“. — „vrátí se“ — t. j. budou na útěk zahnáni, a zemrou.
V. 20. n. „učitelem“ má býti sám Bůh. Poučiti je má názorně, t. j. citelnými kárnými prostředky, aby zpupni si byli vědomi, že jsou lidé právě tak jako chudí a neutiskovali jich. Kdyby Bůh „nepovstal,“ nezakročil, „zpyšněl“ by bídný červík-člověk a utiskoval by dále ukrutněji, nelidštěji.
V. 22. n. Žalmista si stěžuje, že Bůh dlouho beztrestně dopouští, aby zpupní utiskovali slabé. — „tenata“ = úskoky. — „pálí“ = palčivě tísní.
V. 24. n. Choutky utiskovatelovy draze a bolestně platí utlačovaný chuďas. — „cesty“ = smyšlení a jednání. — „poskvrněné“ = špjnavé a tedy hříšné. Lépe však 10, 5b. dle hebr. překládati „{{{1}}}“ a spojiti se slokou následující.
V. 26cd. 27 od tyrana jsou daleko soudy Boží, ježto ho netrestá hned. — „s patra hledí“ = fouká si, kašle naně. Bůh neužívá jeho nepřátel, aby ho jimi jakožto metlou svou potrestal — „neviklá se“ v blahobytu. — Sloka počínající písmenou samech se nezachovala. Srv. k v. 7.
