Stránka:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu/41

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


19. Moucha a pocestní.

V den parný v červenci, a právě o polednách
vůz s rodinou a zbožím v bednách
jel pískem, pansky značený
a čtvermo tažený
Jel horem.
Již stěží táhne spřež: ač kočí zuří vzdorem,
přec stanul vůz. Tu koní mučitel
hned slézá rozhněvaný
a žilou s lokajem v ně buší s každé strany.
Však marno vše. Ven z kodrcavé vany
pán, paní vylézá, syn, služka, učitel.
Zas koně v kočár notně obtěžkaný,
ač hnuli jím, přec mdle a slabě sáhli,
a pískem do kopce jen leda leda táhli.
Sem Moucha přibude. Jak nepomoci z běd?
Hned chutě do práce: i bzučí za much pět,
a kolem vozu šuká, shání,
tu podsednímu brčí u čela,
tu náručního kousne do těla,
tu náhle na kozlík si sedne jako páni,
buď koně chvíli ostavíc
kříž na kříž do lidí, a vráží v nos a líc.
Nu, jako na jarmark se žene, supe, křehce;
jen na to touží při znoji,