Stránka:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


14. Věštec.

V modlářské svatyni kdys dřevěný byl Bůh,
a jal se prorocké tam mluviť odpovědi.
Kde koho péče zlobí, svědí,
tam pro radu spěl smutný duch.
Však za to od hlavy až k patě
se leskl v samém stříbře zlatě,
chrám dýmal obětmi a modlitbami zněl,
a páchl vůní z kadidel.
Vše věří slepě věštce v radu;