Přeskočit na obsah

Stránka:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu/26

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

IX.

Jak plesá věnec v zlatém jejím vlase
stkán z pestrých květů, které v něm se chvějí
a nedočkavé sebe předhánějí,
kdo první má jí čelo zlíbat, ptá se.

Háv, jenž hruď spíná a ve volné řase
pak splývá, po celý den radostněji
se chví a zlatá náušnice její
jí tvář i šíjí líbá v každém čase.