Stránka:BUONARROTI, Michelangelo - Výbor sonetů.djvu/110

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

L.
4.

Ký div, když blízko tak jsem ohni byl,
až hořel jsem a tavil se, když zhas,
teď zvolna ještě doutnám, zas a zas
se trávím, bych se v popel proměnil?

Tak mocně plamen k nebi vyrazil,
že steré hrůzy v moje srdce třás’,
ji vidět, spil mé oči blaha jas
smrt, bol mně byly ples a kratochvíl.