Tato stránka nebyla zkontrolována
Béře ruku a hledá puls. Kdyby věděl, že tato ruka už dávno není moje!
Proč se tak tváří ? A ten průvod kolem… prosím… k dámám všecky ohledy.
A teď se otáčí… zrovna o jedenačtyřicet stupňů… a říká… svoje jméno! Není to primář! Slyšel jsem zřetelně, jak se mi představil:
„Krise!“
Vztyčuji se přes odpor průvodu.
„Kloboučník Krise?“ křičím, „prosil bych o čtyři klobouky… číslo… číslo… čtyřicet… čtyřicetjeden… tři…“
Pět hlav je těžko udržet vzhůru. Skládám je na polštář. A zavírám oči. Se zvláštní pečlivostí u všech pěti hlav najednou…
(1919)
