Stránka:Antonín Dudík - Tatíček Hynek.pdf/50

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


I napadlo také nejstaršímu synu Bohumilu, jíť na trh, aby si tam tuším na kabát koupil.

Otec k tomu přivolil.

Odebral se tedy Bohumil, maje některý groš v kapse, zdrav a vesel do Kr……

Toho dne bylo škaredě. Přeháňky, sněh, dešť a vítr, všecko dohromady. Než Bohumil překonaje tyto překážky dorazil šťastně k cíli svému. Zde navštivil své známé a příbuzné, od nichž kávou a vínem častován jest byl.

Na to započal jarmark a Bohumil odebral se, kde soukeníci stáli.

Právě an kupuje a smlouvá, začalo mu býti na — nic. V tom samém okamžení skřikl: „Ježíš, Maria, Josef!“ a — mrtev klesl k zemi…

Lid se odevšud sbíhá, pomáhá, běží pro lékaře, lékař dává čpavek pod nos, pouští žilou, třepe, studenou navlažuje vodou jeho tvář; vůbec všemožnou si dává práci, aby nešťastníka opět k životu přivodil. Než všecko namáhání, všecka práce ukázala se býti — marnou. Milý Bohumil nemohl více vzkříšen býti!! Ten, jenž krátce ještě svěžího požíval zdraví, stal se najednou bezcitnou — mrtvolou!

Kdo popíše zármutek, jaký tatínka Hynka a rodinu jeho z nenadání zachvátí!?

Najal se vůz a mrtvý Bohumil naložen, aby zavežen byl do Křížovic rodného svého místa.