Stránka:Antonín Dudík - Tatíček Hynek.pdf/51

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


Kr……ký pan farář propustil mrtvolu bezplatně ať pochována jest ve svém rodišti.

Schylovalo se k večeru.

Tatíček Hynek seděl se svojí rodinou v teplé světnici, a mluvilo se právě o nepřítomném Bohumilu, že tak dlouho nepřichází.

Mladší bratři a sestry těšili se, že jim z jarmarku něco přinese.

Tu ale najednou zazdálo se jim, jakoby někdo na kličku ode dvéři rukou uhodil.

„Co to?“ táže se jeden druhého, majíce oči upřeny ke dvéřím.

„Už jde!“ pravil zase.

A v tom bylo slyšeti venku jakýsi hovor a jakoby se vůz před domem zastavil.

„Běž se Boženko! podívati, co to?“ vyzývá otec svou dceru.

Sotvy že děvucha otevřela dvéře od návsi, tu už také vychází do domu muž.

„Nelekejte se“, pravil, „smutnou přináším vám správu! Váš syn Bohumil náhle……!“

Více třeba nebylo. Každý věděl, že se tuto hrozné stalo neštěstí. Bratři a sestry začali plakat a bědovat. Srdce lidské muselo ustrnouti; sic věru! byloby kamenné!

Mezi tím vnášeli jiní tři mužové mrtvolu do domu nešťastného Hynka.

V první chvíli nemohl tento ani mluviti ani plakati. Tepruv když nejkrutší nával bolesti po-