Stránka:Alois Jirásek - Kolébka.djvu/36

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
32


M. Purk. (oddělav závoru, zkouší otevřít. Pak s výčitkou): Tentokrát nikoliv.

Jíra (jde ke dveřím se přesvědčit). A hrome! Zavřeny vnitř! (Zaražen pohlédne na Alenu, pak k M. Purkartovi.) To jistě Dobronička — v lese jsme se rozešli, tajně se vrátil, zalezl a usnul (buší). Ty stará chochtanino!

Výstup sedmý.
Dobronička, předešlí.

Dobron. (z pozadí, z lesa vycházeje zarazí se spatřiv m. Purkarta).

Alena. Dobronička!

Jíra. Na pekelný řetěz — Co tu chceš, řekl jsem ti —

Dobron. A když jsem viděl někoho sem stezkou chvátat.

Jíra. To jsem byl já.

Dobron. O ne, byl outlejší (ukazuje) a svižný, mladý.

Jíra. Ty pro hlouposť neumřeš.

M. Purk. (k Jírovi). Z léčky se nedostaneš. Otevři. Ve jméno J. Mil. císaře poroučím.

Jíra (sotva tají zlosť). Ale jak — klíče není —

Alena. Vzácný pane, tam není —

M. Purk. Ty mlčiž. Jdete zchytra, ale — (Zaklepe na dvéře). Račiž jen otevříti.

Alena (k m. Purkh.) Nerač mysliti.

M. Purk. (přísně, ledově). Řekl jsem. (Klepe.)

Alena (pokrčí rameny).

Jíra (rychle k Aleně). Je-li tam?

Alena (také tak). Starý kořínkář.

Jíra. A to počkej! (Jde rychle ke dveřím.) Mil. královská!

(Je slyšeti bručení z komory.)

M. Purk. Patefac fores! In tanta spelunca!