Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/38

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


k syré zemi, poslouchal a řekl: „Hle, spí si pod mlýnem.“ Střelec vzal svou ručnici, vystřelil na mlýn a tím výstřelem probudil rychlochoda; rychlochod se rozběhl a za okamžik přinesl vodu. Car nevstal ještě od stola a rozkaz jeho byl vyplněn, že nelze věrněji. Není pomoci, musí zadati druhou úlohu. Car kázal říci hlupákovi: „Nu, když jsi tak chytrý, tak ukaž, co dovedeš: sníš se svými společníky najednou dvanáct volů pečených a dvanáct kulů pečeného chleba. První společník uslyšel a pověděl o tom hlupákovi. Hlupák se polekal a praví: Já ani jednoho chleba najednou nesním. — Neboj se, odpovídá žrout; mně bude ještě málo. Přišel sluha, oznámil carský rozkaz, Dobře, řekl hlupák; dávejte, budeme jisti. Přinesli dvanáct volův pečených a dvanáct kulů chleba pečeného; žrout sám snědl všecko. „Ech, praví, to je málo! kdyby ještě aspoň trochu dali!… Car kázal říci hlupákovi, aby se vypilo čtyřicet beček vína, každá bečka po čtyřiceti vědrech. První společník hlupákův zaslechl tato carská slova i pověděl mu jako prvé; ten se zalekl: já ani jednoho vědra najednou nevypiju. — Neboj se, praví Pijan; já sám vypiju za všecky; bude ještě málo. Nalili vínem čtyřicet beček; Pijan přišel a bez oddechu vypil všecky do jedné; vypil a praví: Ech, to je tuze málo! ještě bych pil. Potom car přikázal hlupákovi strojiti se k svadbě, jíti do lázně a umyti se. A lázeň byla litinová a tu kázal vytopiti co nejvíce, aby se v ní hlupák okamžitě zadchl. Rozpálili lázeň do červená; šel hlupák koupati se a za ním v patách jde sedlák se slamou: je prý třeba podestlati. Zavřeli je oba v lázní; sedlák rozmetal slámu — i udělalo se tak zima, že sotva se hlupák vykoupal, jak voda počala mrznouti; zalezl na pec a tam proležel celou noc. Ráno otevřeli lázeň, a hlupák je živ a zdráv, leží na peci a zpívá písničky. Oznámili to carovi; ten se zkormoutil, neví, jak by se hlupáka sprostil; přemýšlel, přemýšlel a přikázal mu, aby celý pluk vojska postavil, a myslil si: kde vezme prostý sedlák vojsko? toho jistě nendělá! Když se o tom dověděl hlupák, lekl se i praví: nyní je po mně veta! Pomohli jste mně, bratři, nejednou z bídy;