Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/28

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


vídají: Spustíme provaz, vytáhneme bratra, provaz přeřežeme; nech se zabije, sice nám nedá těchto krasavic za ženy. Smluvili se, spustili provaz; bratr nebyl hloupý, dovtípil se, co bratři zamýšlejí, vzal a položil kámen,zatrhnul; bratři vytáhli jej vysoko a přeřezali provaz. Kámen spadl a rozbil se. On zaplakal a šel.

Šel, šel carovic. Tu zdvihla se bouře, zablýskl blesk, zahřměl hrom, spustil se déšť. Přišel ku stromu, aby se schoval pod ním; hledí, a na tom stromě maličcí ptáčkově docela zmokli; svlekl se sebe oděv a přikryl je a sám sedl pod strom. Tu letí pták, a takový veliký, že se zatmělo. Byla to matka těch ptáčků, co přikryl carovic. Přiletěv tento pták jak spatřil, že jsou mláďata jeho oděny, řekl: Kdo přikryl moje ptáčata? a spatřiv potom carovice řekl: Tos ty učinil? Zaplať pán Bůh! Čeho chceš, pros ode mne za to; všecko pro tebe učiním! On řekl: Vynes mne na ten svět. Pták odpověděl: Udělej veliké necky, nalov všeliké zvěře a naházej tam, a do druhé polovice nalij vody, abych se měl čím krmiti. — Carovic všecko udělal. Pták vzal necky na sebe — carovic sedl do prostředka — a letěl s nimi. Letěl mnoho či málo, vynesl ho, potom se rozloučil a uletěl. On šel a dal se k jednomu krejčímu za učně: tak byl otrhaný, tak se proměnil, že by nikomu ani na mysl nepřišlo, že je carův syn. Když byl u toho pána za dělníka, carovic počal se otazovati, co se u nich děje a jak. Pán povídá: Naši dva carovici (nebo třetí zmizel) přivezli si z onoho světa nevěsty a chtějí se ženiti, ale nevěsty se protiví. Chtějí, aby se jim ušily k oddavkům takové šaty, jaké mívaly na onom světě a bez míry. Car sezval všecky mistry, ale žádný se k tomu nemá. Vyslechnuv všecko toto carovic řekl: Jdi, mistře, k caru a řekni, že všecko ušiješ podle svého řemesla. Mistr táže se: Či míníš dáti se do takových šatů? Já šiju pro prostý lid. Carovic praví: Jdi, mistře! Já odpovídám za všecko. Mistr šel. Car byl rád, že se našel aspoň jeden mistr; dal mu peněz, kolik chtěl. Mistr se poradil a šel domů. Carovic mu řekl: Nu pomodli se k Bohu a jdi spat; zítra bude všecko hotovo. Poslechl svého chasníka a šel spat.