Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/27

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


se, tu chodí kůň v bohatém přístroji a povídá mu: A buď zdráv, Ivane carovici; dlouho jsem na tebe čekal. Sedl na toho koně a jel; jede a dívá se; tu stojí měděný palác. Vjel na dvůr, přivázal koně a šel do komnat. Tam byl přichystán oběd; sedl, poobědval a šel do ložnice; tam stála postel, lehl si, aby odpočinul. Tu přichází panenka, a taková krásná, že nelze pomysliti ani vypraviti, leda v pohádce pověděti, a praví: Kdo v mém domě zjeví se, je-li starý, bude otec, je-li prostředních let, bude bratr a jest-li mladý, bude muž milý; je-li však ženština stará, bude babička, prostředních let, matička, jest-li mladá, sestra rodná. Jak ho spatřila, zaradovala se a povídá: Čemu, Ivane carovici (muž můj ty budeš milý), čemu jsi sem přišel? Pověděl jí všecko co a jak. Ona praví: Zvíře, které chceš poraziti, je můj bratr. Nyní je u prostřední sestry, co žije nedaleko odsud ve stříbrném paláci. Vyléčila jsem mu tři rány, cos mu je dal.

Potom pili, veselili se, byli dobré mysli. Carovic se rozloučil a jel ke druhé sestře ve stříbrném paláci a byl u ní též hostem. Řekla mu, že bratr její zvíře norka je nyní u nejmenší sestry. Jel k nejmenší sestře, co bydlila v zlatém paláci. Tato mu řekla, že bratr její nyní spí na siném moři, pak mu dala napiti se silné vody, dala meč kalenec[1] a řekla, aby uťal hlavu bratrovi jednou ranou. Vyslechnuv to jel dále. Přijížděje carovic k sinému moři dívá se, tu spí norka na kamenu uprostřed moře a chrápe, až od toho na sedm vrst vlna bije. Učinil kříž, přijel k ní, udeřil mečem po hlavě. Hlava odskočila řkouc: Nu, nyní je po mně! a svalila se do moře.

Zabiv zvíře carovic vrátil se, sebral všecky tři sestry s sebou, aby je vyvedl na tento svět; nebo všecky ho milovaly a nechtěly se s ním rozloučiti. Každá z nich ze svého dvorce udělala vajíčko (neboť byly čarodějky); jeho naučily, jak z vajíčka dělati dvorec a naopak, daly jemu vajíčka a šli k tomu místu, kde se vycházelo na tento svět. Jak přišli ku provazu, carovic posadil dívky, trhnul za provaz; ten se zatřásl, bratři zatáhli. Když vytáhli a spatřili podivné krasavice, odešli od nich a po-


  1. vlastně „sečný meč“ od slovesa kladu = seku, řežu.