Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/134

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


bavil se se svými přátely tovaryši; a potom napsal otci takovou cedulku: „Léči macechu karabáčem o dvanácti ocasích; jinak ji nevyléčíš.“ Tuto cedulku poslal po jednom kamarádu a jel do cizích krajin. Kupec přečetl psaníčko i počal léčiti svou ženu karabáčem o dvanácti ocasích a baba se brzo pozdravila.

Jede kupecký syn širým polem, vidí — tu se prohání rohatý skot. Povídá mu dobrý kůň: „Ivane kupecký synu! pusť mě proskočiti se; vytrhni mně z ocasu tři vlasy; až mne budeš potřebovati — spal jenom jeden vlas a já budu hned před tebou jak list před travou. A ty, dobry jonáku, jdi k pastuchům, kup jednoho býka a zabij ho; přistroj se do býčí kůže, na hlavu si navleč měchýř a kde bys byl, nač by se tě kde ptali — odpovídej na všecko: nevím!“ Ivan kupecký syn pustil koně proskočiti se, přistrojil se do býčí kůže, na hlavu navlekl měchýř, a šel k moři. Po siném moři běží koráb; lodníci uviděli potvoru — není to zvíře, není člověk, na hlavě má měchýř, dokola srsť, připluli ku břehu na lehké loďce a počali se ho vyptávati, vyzvídati. Ivan kupecký syn dává jednu odpověď: „Nevím.“ — Když je tak, buď Nevědou. Lodníci ho sebrali, přivezli s sebou na koráb a plavili se do svého království. Dlouho či krátko — připluli k stolnému městu, šli ku králi s dary a pověděli mu o Nevědovi. Král kázal postaviti tu potvoru před svoje oči světlé. Přivezli Nevědu do paláce, sběhlo se lidu nevídané množství podívat se na něho. Král se ho počal vyptávati: „Co jsi za člověka?“ — Nevím. „Z které země?“ — Nevím. „Čího rodu, plemene?“ Nevím. Král plivnul a poslal Nevědu do zahrady: nechť prý tam namísto hastroše ptáky s jabloní plaší! — a kázal ho živiti ze své královské kuchyně.

Ten král měl tři dcery: starší byly krásné, nejmladší ještě krásnější. Za nedlouho počal si mladší královnu mouřenínský královic namlouvati, píše královi a tak vyhrožuje: „Nedáš-li ji po dobrém, vezmu si ji po zlém!“ Královi to nebylo po chuti i odpovídá mouřenínskému královici: „Počni vojnu;