Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/133

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


dne se vypravuje do krámu a macecha opět k čarodějnici; stařena jí dala čarodějnou košili.

Večer, jda z krámu, zašel kupecký syn k hříběti a vidí — dobrý jeho kůň stojí po kotníky v slzách; udeřil ho po kyčli a řekl: „Co pláčeš, dobrý koni a mně neřekneš nic?“ — Jak nemám plakati? macecha tě chce dokonce usmrtiti. Poslouchej, co ti povím: jak půjdeš domů, pošle tě macecha do lážně a po chlapci ti pošle košili; neoblékej na sebe košile, ale obleč ji chlapci: co bude, uvidíš sám! Kupecký syn přichází do pokoje, macecha vyšla a povídá mu: „Nechceš se trochu vypařit? Lázeň je hotova.“ — Dobře, povídá Ivan, a šel do lázně; za chvilku nese chlapec košili. Jak ji kupecký syn chlapcovi oblekl, v tom okamžiku zavřel chlapec oči a padl na dlážku mrtvý; a jak s něho košili svlekl a hodil do pece, chlapec se vzkřísil a pec se na drobné kousky rozpadla. Macecha vidí, že nemůže nic spraviti i běží opět k staré čarodějnici, prosí ji, jak by zahubila pastorka. Stařena odpovídá: „Pokud bude jeho kůň živ, nespravíme nic. — Ty se dělej nemocnou, a jak přijde tvůj muž, řekni mu: zdálo se mně, že musíme zabíti naše hříbě, vzíti z něho žluč, tou žlučí se namažu a bude po nemoci.“ Přišel čas, že se vrátil kupec, syn se sebral a šel mu naproti. „Bůh tě pozdrav, synku! povídá otec, je všecko doma zdrávo?“ — Všecko je dobře, jenom maminka je nemocna. Kupec složil zboží, přichází domů — žena leží v posteli, vzdychá: „Tenkrát se uzdravím, až vyplníš můj sen.“ Kupec hned přivolil, volá svého syna: „Synku, zabiju tvého koně; matka je nemocná, musím ji vyléčit.“ Ivan kupecký syn hořce zaplakal: „Ach, tatínku, ty mně chceš vzíti poslední štěstí.“ Řekl a šel do maštale. Hříbě ho uvidělo a promluvilo: „Milý můj hospodáři! vysvobodil jsem tě od tří smrtí; ty mě zbav aspoň jedné, popros svého otce — abys se na mně naposledy projel v širém poli s dobrými tovaryši.“ Syn prosí otce, aby se ho nechal naposledy projeti na svém koni; otec dovolil. Ivan kupecký syn sedl na koně, jel do širého pole, po-