pysk roztáhl jako střechu, chce snísti dobrého jonáka. Ivan kupecký syn máohnul bodákem a přibil mu dolní pysk pevně k syré zemi, potom vzal šavli a sekal ptáka Noha hlava nehlava. „Ach, dobrý jonáku! řekl pták, nesekej mne, udělám tě bohatýrem; vezmi měchýřek z pod mého levého křídla a vypij — uvidíš sám.“ Ivan kupecký syn vzal měchýřek, vypil, ucítil v sobě velikou sílu a obořil se na něho ještě prudčeji: máchá a seká až běda. Ach, dobrý jonáku, nesekej mne; dám ti také druhý měchýřek z pod pravého křídla.“ Ivan kupecký syn vypil i druhý měchýřek, pocítil ještě větší sílu, ale nepřestává ho přece rubati. „Ach, dobrý jonáku, nerubej mne; zavedu tě k štěstí: jsou tu zelené louky, na těch lukách rostou tři vysoké duby, a pod těmi duby jsou litinové dveře, za těmi dveřmi jsou tři bohatýrské koně; v některou dobu se ti shodí.“ Ivan kupecký syn poslouchá ptáka — posloucha a rubá; porubal ho na drobné kousky a složil na velikánskou hromadu. Ráno volá k sobě král sloužícího generála: „Jdi, praví, kaž sebrat kosti Ivana kupeckého syna; třeba je z cizích zemí, nehodí se přece, aby se člověčí kosti bez pohřbení válely.“ Generál běžel do zahrady, hle — Ivan je živ a pták Noh je na drobné kousky posekán i oznámil to královi. Král se velice zradoval, pochválil Ivana a dal mu vlastnoruční otevřený list; dovoluje mu po všem mocnářství choditi, ve všech hospodách a hostincích píti a jísti zadarmo. Ivan kupecký syn dostana otevřený list šel do nejbohatšího hostince, vypil tři vědra vína, tři pecny chleba a půl vola pošlo na zákusku, vrátil se do královské konírny a lehl spat. Tak žil v královské konírně zrovna tři léta; potom se vrátila královna — ona jela křivou cestou. Otec je tomu velice rád, počal se vyptávati: „Kdo tě, milá dcero, vysvobodil od hořkého osudu?“ — Jeden voják z kupeckých dětí. „Vždyť on také sem přišel a mně velkou radost udělal — ptáka Noha posekal.“ Nač se dlouho rozmýšleti? Ivana kupeckého syna oddali s královnou a ustrojili kvas a hodování veliké, i já jsem tam byl, víno pil, po bradě teklo, v ústech nebylo.
