Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/108

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


známí jonáci: „Co je libo, čeho třeba? — Jděte za třikrát devátou zemi do třikrát desátého carství — na ostrov, chyťte jelena zlatorohého a přineste sem. „Slyšíme! do svítání bude všecko uděláno.“ Vichrem se přenesli na ten ostrov, chytili jelena zlatorohého, přinesli ho přímo k střelci na dvůr; za chvíli do svítání všecko popravili a schovali se, jako by se byli propadli. Střelcová krasavice probudila svého muže a povídá mu: „Jdi, podívej se — zlatorohý jelen prochází se po tvém dvoře. Vezmi ho s sebou na koráb, plav se pět dní napřed, šestého dne se vrať.“ Střelec posadil jelena do pevné zavřené klece a zavezl na koráb. „Co tu chceš?“ tážou se námořníci. — Různé náčiní a přípravy; cesta je dlouhá, je všeličeho potřeba! Přišel čas, aby koráb odrazil od přístavu, mnoho lidu přišlo plavce provázeti, přišel také sám král, rozloučil se s Fedotem a postavil ho nade všemi námořníky za staršího. Pátý den pluje koráb po moři, břehů dávno neviděli, Fedot střelec rozkázal vyvaliti na palubu bečku vína o čtyřiceti vědrech a praví námořníkům: „Pijte, bratři! co duše ráčí!“ Byli tomu rádi, sběhli se k bečce a počali si nalívati a tak se opili, že na místě u bečky popadali a usnuli pevným snem. Střelec se chopil hlavního vesla, obrátil koráb ku břehu a plavil se nazpátek; a aby to námořníci nezvěděli — od rána do večera je vínem napájí: jenom co z opilosti oči otevrou, už je nová bečka přichystána. Když jedenáctého dne připlul koráb do přístavu, vystrčil praporec a počal stříleti z děl. Král uslyšel střelbu a šel hned do přístavu — co to? Uviděl střelce, rozhněval se, obořil se na něho se vší prudkostí: „Jak jsi se opovážil vrátiti se před lhůtou ?“ — A kam jsem se měl poděti, vaše veličenstvo? Jiný hlupák plavil by se po mořích deset let a nesvedl by nic kloudného: a my místo šesti let jezdíme všeho všudy deset dní a spravíme svou věc; nelibo-li podívati se na jelena zlatorohého? Ihned snesli s korábu klec, vypustili zlatorohého jelena; král vidí, že má střelec pravdu, dovolil mu jíti domů, a námořníkům, kteří s ním jezdili, dal svobodu na celých šest let; nikdo jich nesmí do služby bráti,