potřebovať asi 300—400, sázeniček a štěpů lepšího druhu, abych jich vnucoval krajanům svým co horlivým zahradníkům . Slyším, že chcou dosazovat vedle silnice stromky vyhynulé, a tu mají úmysl, na rok místo rozličných škvárů a trpaslíků zasázeti stromky zdravé a slušné. Ano ja k mi u vás praveno, budou snad i sousedé vaši sázením stromů přispívati ku zvelebě a okrase své krajiny, že budou sázet n. p. jabloně, hrušky, trnky moruše atd vrbám pak a topolům, těmto špinavým a zaneřáděným strašákům, že prý dají — kvindy. Sláva! Sláva! Sláva! Strýčenenku můj přemilý!
Než za druhé milerád bych k vám na hody přišel, — pozvete-li mě strýčenku? — abych se přesvědčil, ja k to s vašim i „občinami“ vypádá. Slyším, ano jeden soused jménem „Výskal“ se chlubil, že to rozdělování a rozdávání obecnosti jednotlivcům, t. j. rozdávání částek z občin sedlákům, chalupníkům, že to nebeský nápad, že to myšlénka až k ulíbáni. A při tom pro radost mnul si onen „Výskal“ své ruce, že prý o tři díly více dostal, nežli soused jeho chalupník. „To budu míti,“ doložil, „každý rok aspoň o 300 zlatých větší příjem!!“ — Já poslouchal jako hluchý a mlčel jako němý, toliko umínil jsem sobě, při dobré chvíli tázati se vás, láskavý strýčku! co vy o tom soudíte? No, já vím, že vy hrozně ostrovtipný jste muž, a že mi řeknete: „O jak sladké jest braní! A neviš-li milý synovce! že náš věk jen po zisku a čachru páchne jako žid? Rozumím vám již, pane strýčku! A já zase mudruju takto: Kdo stojí o obecné, přichází o své! Pes, kterýž plavaje po vodě kus masa v tlamě nesl, viděl ve vodě jiného psa téžs masem. Chtěl míti oboje, zatím utřel hubu! V této bajce spanilý strýčku! máte moudrosti, a chcete-li, i hlouposti dost; naučení učiňtež sobě a svým sousedům sám. Po mém náhledu a jak dalece místní vaše poměry znám, — a nenapovídal jste mi o nich do syta na hodech ? — byloby mnohem lépe, nešantročiťs obecním statkem; co jest obecné, aťzůstane — obecným! Ale propachtovaťu veřejné licitaci a peníze takto utržené shrnuly-by se do obecní pokladnice. Tu strýčku milý ! mohlaby si mnohá obec zafouknout, tu by mnohá obec majíc mnoho pozemků v nájmě, mohla říci: „Me sme me!“ Tuby byla obec— kopec, a takové obci advokátům a dlouhým procesům do rukou padnout, je potom hej! Vždyť má plný vak v truhle obecné, z něhož lehkým srdcem papírové peníze se vydávají právě proto, že jsou obecné a netřeba teprv při každé maličkosti, n. p. nakopne-li někoho neb potrká-li kozel anebo chce-li obec někoho
