Tato stránka byla ověřena
102
Dobrořeč má duše Hospodinu,
připomeň si jeho dobrodiní,
neduhy tvé léčí, chrání zkázy,
slitováním svým tě věrně stíní.
Oznámil své cesty otcům našim,
slitovný je, z míry dobrotivý,
jeho milost jako klenba nebes,
není ten, jenž hněvy věčně živí.
Jako vzdálen východ od západu,
oddaluje naše nepravosti,
ujímá se bojících se hříchu
jako otec dítek s ochotností.
Ví, že prach jsme, tráva naši dnové,
květ, jenž vadne a jejž vítr honí,
úmluvy kdo jeho věrně šetří,
k tomu spravedností svou se kloní.
Nad oblaky postavil si trůn svůj,
s něho vládne, mocný v každém činu,
chvalte Pána všecka jeho díla,
dobrořeč má duše Hospodinu.
