Tato stránka nebyla zkontrolována
O Bože spraved’nosti mé;
Tys vodil ve svém smilování
Vždy z úzkosti mne na prostraní,
O slyš mé prosby upřímé!
Až dokud chcete snižovati
Mou slávu, lidští synové?
Jak dlouho marnost milovati,
A ve lži sobě libovati;
Kdy zmoudří vaši smyslové?
2. Vždyť vězte, že Bůh, věrných síla,
Sám oddělil si milého,
By noha jeho nebloudila;
Onť ochotně mi pomoc ssílá,
Když volám z srdce truchlého.
Nuž leknětež se hříchu, zlosti;
Jen to v svém srdci považte
I na ložci svém s be-
