o mé duši:
Tenť nemá pomoci,
Neb k němu v nemoci
Bůh neskloní svých uší.
2. Tys, Pane, štítem mým
Sám vůkol mne, jáť vím,
Že ty mne ochraňuješ;
Ty jsa též slávou mou,
Nad vlny, když se dmou,
Mé hlavy povyšuješ.
Když srdcem toužebným
A hlasem prosebným
Jsem k Hospodinu vzdychal,
On v lásce bohaté
Mne vždycky ze svaté
Své hory mile slýchal.
3. V tvém jménu léhaje,
Spím, strachu neznaje,
I prociťuji zase;
Neb Pán, jenž nedřímá,
Vždy mne se ujímá,
A v své mne chová spáse.
Tak mnoha tisíců
Těch hrozných buřičů,
Již proti mně se kladou,
Jáť nemusím se bát;
Neb při mně bude stát
Pán s mocí svou i radou.
4. Rač, Pane, povstati,
Mne mocně zastati,
A zpurným vylam zuby!
Tvá mocná pravice
Bij zlostné na líce,
Již hříchem svým se chlubí.
Tvéť, Pane Bože náš!
Jest spasení, jež dáš
Nám ve svém smilování;
Ty na svůj milý lid,
Z všech vytrhna jej bíd,
Své kladeš požehnání.
Žalm 4.
Když volám, vyslyšiž mé lkání,
