Když do tvého jdu domu,
A s lidem tvým v něm obcuji.
9. Jen nerač s hříšnými
A tobě vzdornými
Mé duše, Pane, zhrnouti;
A s lidmi, kteříž každou
Se poškvrňují vraždou,
Můj život nechtěj zvrhnouti.
10. V jichž rukou přebývá
Jen křivda ošklivá,
A v hříších vždy se bavíce,
Své mají zalíbení
Jen v chudých potlačení,
Jichž darů plná pravice.
11. Tvou veden milostí,
V své chodím přímosti,
Tys se mnou času každého;
Rač mne jen vykoupiti,
A svého uděliti
Mi smilování hojného.
12. Ty stavíš v rovině
Můj krok, bych do síně
Tvých příbytků moh’ běžeti;
Bych v svatých shromáždění
Vzdal tobě zvelebení,
I svého srdce oběti.
Žalm 27.
1. Pán jest mé světlo, onť mne chrání mdlého,
Mé spasení, kdo můž mne zděsiti?
Hospodin síla života jest mého,
Nuž kohož s ním se budu strašiti?
Zlí útok činili mne k zkažení.
Mé
