Stránka:České státní právo.djvu/34

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

nesúčastněním se na radě říšské čili passivně, trpně.

Co se odporu činného dotýče bude se způsob jeho říditi dle stavu na radě říšské. Bude-li dosti veliké množství opposičních stran, povede se obyčejným způsobem parlamentárním. Nebude-li dosti opposičních poslanců, může se vésti tak zvaná opposice obstrukční, to jest protahováním jednání na radě říšské působiti k tomu, aby zákon nemohl býti usnesen. Taková opposice prováděna byla na zemském sněmu loni proti punktacím. Ovšem opposice obstrukční musí býti daleko důraznější než ona na zemském sněmu. Obmezuje-li se svoboda slova, tu může dáno býti ne pět nebo šest, nýbrž šedesát návrhů opravných obsahujících pranepatrné změny (tak vedena byla v Anglii obstrukce několikráte). V této době by lid vůbec o nic nežádal říšskou radu ani prostřednictvím sněmu.

Passivní či trpný odpor může býti prováděn tím způsobem, že poslanci nepůjdou na říšskou radu. Každá ústava má ustanovení, že musí býti určitý počet poslanců přítomen, aby sněmovna byla schopna uzavírati. Vystoupilo-li by tolik poslanců, že by sněmovna byla neschopna k uzavírání, byl by to velmi vydatný prostředek. Ovšem i v jiných případech dle okolnosti trpný odpor by byl vhodný. K takovému vystoupení mají poslanci právo, neboť ve smyslu