Přeskočit na obsah

Starosvětské písničky a jiné písně/Těm, kteří truchlí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Těm, kteří truchlí
Podtitulek: Jul. Zeyerovi
Autor: Josef Václav Sládek
Zdroj: SLÁDEK, Josef Václav. Spisy básnické, Díl II.
Online na Internet Archive
Vydáno: In: Spisy básnické: Souborné vydání ve dvou dílech. Praha, J. Otto 1907. s. 55.
Licence: PD old 70

Po listu list už s větví spad’
a od hor táhne mrazný chlad
a klátí větve sem a tam. —
A ty's že zůstal v světě tom,
jak opuštěný v poli strom
tak sám a sám?

Co truchlíš? — Nebe není dál,
než když tu jarní větřík vál
a v koruně ti zpíval pták,
a hvězd, co nebem plálo jich,
ty's kvetoucích měl na větvích,
ach sněžných tak!

Co truchlíš? O co dál ti zem,
než bude s jara květům všem?
— tvůj spadlý květ už tich v ni leh' —
jdi za ním. — Zdali o dvé stop
má k nebi blíž a dál má v hrob
kdo z lidí všech?

Na hrobech stojíš; — nad tvůj rov
kdos též se schýlí beze slov,
— k těm němým ústům, kde je klid; —
a také on se utiší
jak ty, až věčnost uslyší
z nich promluvit.