Staroboleslavské drama z roku 929 v prvním českém milionovém filmu

Údaje o textu
Titulek:	Staroboleslavské drama z roku 929 v prvním českém milionovém filmu
Podtitulek:	Výstavba filmového města za Prahou. Rychlý průběh stavebních prací na strahovských lomech. - Pozoruhodné obsazení hlavních rolí prvního našeho velkofilmu.
Autor:	Jaromír Václav Šmejkal (jako –šm–)
Zdroj:	Večerní České slovo, roč. 11, č. 227, s. 3 Digitální knihovna Národního muzea
Vydáno:	24. září 1929
Licence:	PD old 70

Ke zprávám o strahovské stavbě dvou hradů, jež mají býti věrným napodobením pražského a staroboleslavského hradu z doby před tisícem roků, dovídáme se ještě, že všechny práce budou provedeny s největším urychlením. První z hradů má býti hotov už do čtrnácti dnů. Celý svatováclavský film, který bude na Strahově natáčen, má býti hotov asi do konce února. Hlavní herecké role jsou už většinou obsazeny. Skutečných rolí vykazuje libreto dvacet šest, z toho připadá osm na úlohy hlavní. Všechny nejsou ovšem ještě definitivně obsazeny. Knížete Václava, jak bylo již ohlášeno, hráti bude člen Národního divadla v Praze Zdeněk Štěpánek. K tomu můžeme ještě dodati, že byl ve čtvrtek naposledy přezkoušen a uzavřena s ním definitivní smlouva. Odpovídá Myslbekově představě muže, bohatýra, lišícího se svou duševní kulturou od barbarského okolí. Jediná obava je, aby nebyl zbytečně časově brzděn Národním divadlem, což by mělo za následek finanční ztráty.

Kněžnu Drahomíru hráti bude paní Dagny Saerves, známá představitelka Lubitschovy Faraonovy dcery, kněžnu Ludmilu Ruska Vera Baranovskaja, známá našemu publiku z Pudovkinova filmu »Matka«. Knížete Raclava sehraje Otto Zahrádka, skvělá figura v uniformách, jenž bude také organizovati jezdecké komparsy. Současně vyjednává se s Jiřím Steimarem, kterému má býti přidělena role knížete Vratislava, knížete Boleslava sehraje patrně Jan W. Speerger.

Právě je také přezkoumáváno šest až osm dam, z nichž má býti vybrána Přibyslava, sestra Václavova a její přítelkyně Radmila, dcera zákeřného Ckaře, intrikána, původce všech konfliktů mezi knížecími bratry, jenž je vlastně nervus rerum celého děje. Jeho představitelem bude cizinec, který je již vybrán a má býti ve filmu skutečným překvapením. Rovněž zkoušeny jsou určité osoby pro role vrahů Václavových. Komparsy rekrutují se z kruhů filmových a z pražských ochotnických jednot. Bratr Očenášek přislíbil za scénický odbor Sokola také činnou spoluúčast.

Libreto filmu »Kníže Václav« vypracovali Dr. Jan S. Kolár a režisér Národního divadle Munclinger. Rozsah scenaria v porovnání se scenarií jiných českých filmů je obrovský a svědčí o důkladném propracování do nejmenších detailů. Řešení děje, především smíru Čechů s Němci, považuje prý sám profesor Pekař za velmi zdařilé. Spisovatel Hilbert prohlásil v Akademii věd, že by tu mohly být velice dramatické scény, v nichž by každý akt byl vypointován; celek že však bude působiti jednolitě a vyvrcholí v katastrofě staroboleslavské. Režírován bude film doktorem Kolárem, který má na starosti hlavně stránku technickou; režišérovi Munclingerovi svěřena umělecko-historická kontrola.

Organizátoři jsou si vědomi své velké odpovědnosti, pracují od rána do noci a jsou přesvědčeni, že zvítězí. Film má býti dohotoven v únoru. Již nyní jeví prý se oň zájem za hranicemi, jak je zřejmo jednak z poptávek z Anglie a Francie, jednak z toho, že již 42 zahraničních listů přineslo o něm obsáhlé referáty.