Stát jsme my…

Údaje o textu
Titulek:	Stát jsme my…
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Národní listy, roč. 78, č. 71. s. 3 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	29. 10. 1918
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Vznik Československa

Nezapomenutelné byly dojmy prvého dne svobody, dne, o němž praví prohlášení Národního výboru, který ujal se v něm vlády a vydal po stoletích prvý český zákon. „Tvůj odvěký sen stal se skutkem, stát československý vstoupil v řadu svobodných kulturních národů světa.“ Hráze se provalily a vlny nadšení, tak dlouho utlačeného, valily se svobodně a volně. Bylo to opojení, opojení, jehož tolik přešlých generací a kolik příštích generací nepozná; byla to veliká chvíle, které slovo nevystihne a obraz nevylíčí. Před pětačtyřicíti lety přeložil Sládek Longfellowův „Sen otrokův“.

„A prales hlasů tisíci
svobodu vyzvání“

tak zní dva verše onoho snu bývalého černošského krále, oloupeného o svobodu, ke které jenom snem se vrací, a to snem, který zabije. Ale co jsme žili včera, nebyl sen a náš národ nechce sdílet osud reka básníkova: chce a bude žíti. Ale ježto chce a bude žíti, nesmí jako protějšek výroku Ludvíka XIV., který prohlásil, že stát je on, postavit hrdý výrok „stát jsme my“, aniž by si uvědomil, že v hrdém tomto slově je také závazek, těžký, ale slavný závazek.

Stát jsme dnes my; to znamená, že nutno úplně změnit celý náš vžitý názor na stát z dob, kdy stát nebyli jsme my. Stát jsme dnes my; to znamená, že máme zájem na tom, aby tento stát prospíval, vzkvétal, mohutněl. Stát jsme dnes my; to značí, že tam, kde bylo vlasteneckým činem brzditi a ochromovati, bude nyní na nás odklízet překážky a urychlovati a posilovati. A pro dobu první znamená to, míti na mysli, že zraky celého světa budou upřeny na československý, z mrtvých vstalý stát. V posledním období své nesvobody dožili jsme se toho, že naše činy byly vzorem a příkladem pro všechny národy sousední; kéž můžeme totéž říci o prvých krocích národa svobodného!

Ale duch včerejška je nám zárukou, že opojení svobody neskončí trapným vystřízlivěním. Vždyť dal nám včerejšek nejkrásnější právo člověka a národa, žíti pro své, pracovati pro své a umírati pro své!

Viktor Dyk.