Ottův slovník naučný/Toleranční patent: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 8. 1. 2018, 06:08

Ottův slovník naučný
Toleranční kalendář	Toleranční patent	Tolerantní

Údaje o textu
Titulek:	Toleranční patent
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýpátý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 510. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Související:	Toleranční patent
Heslo ve Wikipedii: Toleranční patent

Toleranční patent, vydaný cís. Josefem II. 13. list. 1781, povoloval náboženskou svobodu s jistými výhradami nekatolickým vyznáním, a to lutherskému (augšpurskému), helvetskému a nesjednoceným Řekům. Na jiná vyznání (jako na českobratrské) a sekty se nevztahoval a tyto byly dokonce přísně stíhány (jako deisté v Čechách). Hlavním důvodem pro jeho vydání byly zájmy politicko-oekonomické, v druhé řadě teprve náboženské zásady osvícenské. Proto bylo nekatolíkům dovoleno pouze soukromé vykonávání bohoslužeb, kdežto veřejnost prohlášena za praerogativum dominantního náboženství. Hlavní význam tolerančního patentu záleží v tom, že nekatolíci byli připuštěni ke koupi domů a pozemků, ke všem právům občanským a mistrovským, k hodnostem akademickým a veřejným službám, čímž byly státu zajištěny nové talenty a oekonomické síly.

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 }}
 {{Forma|proza}}
-'''Toleranční patent''', vydaný cís. Josefem II. 13. list.<ref group=red>''Listopad'' je uveden zřejmě nedopatřením; patent byl vydán v '''říjnu''' 1781.</ref> 1781, povoloval náboženskou svobodu s jistými výhradami nekatolickým vyznáním, a to lutherskému (augšpurskému), helvetskému a nesjednoceným Řekům. Na jiná vyznání (jako na českobratrské) a sekty se nevztahoval a tyto byly dokonce přísně stíhány (jako deisté v Čechách). Hlavním důvodem pro jeho vydání byly zájmy politicko-oekonomické, v druhé řadě teprve náboženské zásady osvícenské. Proto bylo nekatolíkům dovoleno pouze soukromé vykonávání bohoslužeb, kdežto veřejnost prohlášena za praerogativum dominantního náboženství. Hlavní význam tolerančního patentu záleží v tom, že nekatolíci byli připuštěni ke koupi domů a pozemků, ke všem právům občanským a mistrovským, k hodnostem akademickým a veřejným službám, čímž byly státu zajištěny nové talenty a oekonomické síly.
+'''Toleranční patent''', vydaný cís. Josefem II. 13. list. 1781, povoloval náboženskou svobodu s jistými výhradami nekatolickým vyznáním, a to lutherskému (augšpurskému), helvetskému a nesjednoceným Řekům. Na jiná vyznání (jako na českobratrské) a sekty se nevztahoval a tyto byly dokonce přísně stíhány (jako deisté v Čechách). Hlavním důvodem pro jeho vydání byly zájmy politicko-oekonomické, v druhé řadě teprve náboženské zásady osvícenské. Proto bylo nekatolíkům dovoleno pouze soukromé vykonávání bohoslužeb, kdežto veřejnost prohlášena za praerogativum dominantního náboženství. Hlavní význam tolerančního patentu záleží v tom, že nekatolíci byli připuštěni ke koupi domů a pozemků, ke všem právům občanským a mistrovským, k hodnostem akademickým a veřejným službám, čímž byly státu zajištěny nové talenty a oekonomické síly.
 {{Konec formy}}
-{{Redakční poznámky}}
 [[Kategorie:Dějiny Rakouska v Ottově slovníku naučném]]