Výsledky hledání

Obrozeného, osvobozeného světa básnířko… Předjaří Slzy Velká noc Z plamenů zdvižený Strom bolesti Díky Již unikalas mně… Je půlnoc průsvitná… Čas Proserpinin…

štěstí. Mně bolest nyní sládne již; v ní děsu není pro mne více,     co krev Tvá se mně v plodech jejích rumění.     Co v Bolesti strom přelilo se Tvoje…

přibývá,     muk mých i přibývá, bolesti, hrůzy —     a který růst nad to je jistší? Orgány nové si, cítím to, vyvíjím z každé své rány     vždyť každá…

hluboký jako ta studna,     by se v něm nesmálo prstýnkem duhovým u dna. A stromy a keře a pahýly, kořání,     všecko co člověk serve a ve zlobě poraní,     ať…

hostinném,     kde písek neplodný a něco hořkých trav;     u něho moře bolestí řve z temných par     a před tebou stře horečně svůj pustý var,     jenž marně…

hořec na stráních již skoro dokvítá.     Je čas, kdy korunami zřídlých stromů nebe prosvítá     a noční oblohou již hustěj’ prší hvězdný prach,     jakýchsi…

    ke své Příčině první, líbezná, spanilá, mohutná, světelně stoupáš. Jako strom, dlouho na skalách vadnoucí v písečné půdě,     přesazený teď do rodné bohaté…

    skrývala ráda do sítin,     za slzy, jimiž jsi se kála     z nebylých hříchů, z nespáchaných vin. Za všecko příliš ušlechtilé,     co béře na sebe…

jejž jsem v rakvi vdech’ Ti na čelo,     mně ve vteřinu vrať, jež poslední z mých chvil,     až srdce stane tep a stichne bouře žil     a temno bez konce…

své lásky v jiná pole vnést. Pták mystický, Tys v zásvětí již snula hnízdo z činů svých     a muk svých zrno silas do nových, nezřených námi lích:     svou…

    a odlesk břeskný z něho stále pryská     a do tisíců střepů tříští se; a padá     na řeky, rybníky, do lesů, do polí     a z kalužin a ze stojatých…

osvobodit tuto zem     a křídla nesmrtnosti všemu dát, co zrazeno je v čase. Z nich touha mocná do mne srší, v celé síle     se osudnosti tlaku vzepříti…

věci     rozhozené kolem před chvílí teplou Tvou rukou,     jakoby vypuštěné z ní na krátký oddech,     než k nové je povoláš službě. Zde bělostný šáteček…

Před lety ze zraku Tvého do mne jiskra vyšlehla,     z duše Tvojí spanilé     vylil se do mne pramének světla. Tvé slovo zažehlo v hrudi mé     jakýsi…

popírat a zlo a zradu času jako lidí,     chce ze tmy světlo vykřesat     a z nutnosti jha svobodu chce vypustit a zříti ji se smát. Chce smrti osten ulomit…

částky druží, jinak roztržené. Jsi vlna, která vzlétá z ohniska i do ohniska,     a blesků tisíce se z bytosti Tvé slávy stále blýská.     A není místa, jehož…

zrcadlení: první cyklus líčí vrstvy pražských i venkovských vlastenců třídy literární i učenecké, druhý předvádí účast lidového zástupu z českokladského…